Dělali vám někdy chirurgický zákrok bez uspání?

Téměř přesně před třemi roky jsem měl „tu čest“ v rámci třítýdenního pobytu na JIPce absolvovat dva podobné zákroky. Nejprve se jednalo o vyšetření srdce přes cévu na pravé ruce kdy jsem jednak na velké obrazovce koukal na průběh zákroku a jednak si povídal s lékařem o stavu a výkonnosti mojí herzny. V dalším pak jsem kvůli arytmii při instalaci kardiostimulátoru s operatérem řešil cenu zmíněného udělátka a četnost zákroků, které ročně provádí specializované pracoviště v Brně-Bohunicích. Nejednalo se sice o příjemné zákroky, ale určitě o zajímavé prožitky.

Sú chirurgické zákroky, kedy je potrebná komunikácia lekára s pacientom, prípadne jeho vedomé reakcie, pocity.

Spomínam si na jednu paradoxnú situáciu pri operačnom zákroku: spolu s operatérom sme si počas jeho práce zaspievali Mackie Messera a potom sme zachraňovali sestričku, ktorá sa z toho akosi nevedela spamätať. Veru aj také niečo sa prihodí. Ale táto „aktuálna“ pesnička pomohla prekonať aj bolesť. Ten operatér bol aj dobrý psychológ.

Ako hovorí Drap „Když na to vidím, tak je to pro mne lepší, než když je to v místech, kde na to nevidím.“

Upravil/a: led

Ano, dokonce už několikrát. Trochu to sice bolí, ale neni to tak hrozné. Když na to vidím, tak je to pro mne lepší, než když je to v místech, kde na to nevidím.

Nevím, jestli se injekce považuje za chirurgický zákrok, ale když mi byla opichována kostrč po úraze, málem jsem si cvrnkl do trenek. Už nikdy více! A jednou se mi zanítila nějaká boule, také nad kostrčí a chirurg ťal skalpelem do živého a vkládal drén, málem jsem se potentočkoval.