Dnes má prý nastat superúplněk, ale o jaký jev se tu přesně jedná? Je to jen o tom, že bude nejblíže Zemi?

Dochy

Kepler: Mýlíš se. Úplněk a nov mají přibližně stejný vliv na příliv a odliv (příliv a odliv jsou silné) zatímco minimum pro příliv a odliv jsou první a poslední čtvrť, kde se slapové síly nejvíce ruší. Nejde o to, že sse slunce a měsíc o zemi přetahují. ale o to, že se země podél vektoru působící gravitace „protáhne“ (dá se říct že na obě strany), ze země se stává šiška. Představ si že stojíš na pólu (jen kvůli souřadnicím) a koukáš na slunce (řekněme o rovnodennosti). Pak při 1. a 3. čtvrti slunce natahuje zemi ve směru dopředu-dozadu, zatímco měsíc dolevaa doprava. Země díky tomu zůstane relativně kulatá. Při úplňku nebo novu slunce natahuje zemi dopředu-dozadu stejně jako prve a měsíc ale dopředu-dozadu stejně jako slunce. Ty šišatosti se teď navzájem podpoří a země bude ještě šišatější.

Kepler

To je docela možné, nějak zvlášť jsem nad tím nepřemýšlel, uvažoval jsem jen v kategoriích „společného zapřažení“ Slunce a Měsíce, nebo jejich vzájemného rušení. Ale možná máš pravdu, viděl jsem obrázek znázorňující slapové síly jak působí na hydrosféru Země. V rovníkové oblasti vzniká boule a na opačné straně Země taky. Dost dobře nerozumím proč. Vypadalo by to stejně, kdyby neexistoval Měsíc?

Dochy

Chápu ten předpoklad, taky jsem si to tak představoval kdysi. Pokud si představíte zemi uchycenou za těžiště (střed) pevně (na stěnu jak hodiny) a měsíc jak ji táhne uvidíte celou zemi přitaženou k měsíci.

Ve skutečnosti je realitě blíže toto: planety (obecný pohled, dovolím si teď do kategorie zahrnout i měsíc a slunce 😉 ) kolem sebe volně krouží ovlivněné vzájemnou gravitací. Jejich těžiště odpovídá i celkovému působení gravitace. Gravitace působí na vše ve stejné vzdálenosti od uvažovaného tělesa stejně. Pokud nás zajímá země a působení měsíce na ni, pak stejnému (průměrnému) gravitačnímu působení měsíce na zemi odpovídá kulový vrchlík (téměř rovina)procházející těžištěm (ve skuečnosti mám pocit že to těžiště bude o chloupek posunuté). Ale část země k měsící blíže bude přitahovaná více – proto bude mít tato část země snahu se k měsící „natáhnout“. Část země dále od měsíce bude k měsíci přitahovaná méně – proto bude mít snahu měsícem se nenechat ovlivnit a oproti těžišti země bude mít snahu se od měsíce „odtáhnout co nejdál“… Proto výsledkem nebude jen natažení k měsíci ale šiška protažená protažená na obě strany k a od měsíce. (ve skutečnosti to nebude šiška přesně ve směru k měsíci ale bude se za tí směrem zpožďovat právě kvůli tou že se tuhost země těm pohybům brání)

Kdyby neexistoval měsíc bylo by to podobné ale slabší a pravidelnější. Slunce má menší vliv a odpadlo by to skládání sil.