Jestli jste četli knížku nebo viděli film Záhada hlavolamu od Jaroslava Foglara, jaká byla vaše oblíbená scéna?

Četl, dokonce několikrát. Mám rád celého Foglara a jeho dílo. Nedokáži vyzvednout jednu scénu, Všechny jeho knihy jsou velmi inspirující, hlavně pro ty, kteří s mládeží či dětmi něco dělají.

Ano, viděl jsem film i četl knihu. Ale bral jsem to jako celkový děj, nerozlišoval jsem jednotlivé scény. Foglar chtěl tím dílem něco sdělit.

Četl jsem, film jsem asi také viděl (nebyl náhodou černobílý?), dokonce jsem svého času měl „ježka“ ve vlastnictví (hlavolam z pouti – nevím kam se poděl, ale už ho nemám, myslím).

Nejvíce si vybavuji ale svázané komiksové sešity. Ovšem nějakou oblíbenou pasáž jsem neměl, prostě to bylo „tak nějak fajn“ celé. Jediné co tomu mohlo konkurovat byly komiksy „Asterixe“ (na poslední straně časáku „Sedmička pionýrů“) a „Vzpoura mozků“ na zadní straně „Ábíčka“). Rozhodně lepší než „Timur a jeho parta“. 😉 🙂

Upravil/a: quentos

Dobrý den, četl jsem knihu i komiks a viděl film; co se týče knihy, četl jsem všechny tři díly. Nijakou zvlášť oblíbenou scénu nemám, ale nejvíc se mi líbil návrat Červenáčka k Rychlým šípům. Ukazuje totiž všechny postavy v lidském světle – jako chybující. Mirkův unáhlený soud, kdy označil Červenáčka za „zrádce“; Červenáčka jako normálního zvědavého kluka, který nejen touží po dobrodružství, ale také po vlastním objevu a tím po tom, aby stoupla jeho důležitost v klubu (jako v pravěku v „tlupě“). Viz jeho zdůvodnění samostatné nehlášené výpravy do Stínadel po návratu k Rychlým šípům: „Chtěl jsem objevit něco zajímavého a pak se vám s tím pochlubit.“
Doplňuji: Když teď čtu odpověď Aliendrona – ježka v kleci jsem měl taky, a když se mi ho podařilo z klece poprvé vyjmout, byl jsem v sedmém nebi… pak už to šlo pokaždé. Nešlo však úplně o jeho pravou verzi, neboť klec měla všechny otvory stejně široké.

Upravil/a: quentos

Četl i viděl, oblíbených scén tam bylo víc. Také se mi líbila kniha: „Hoši od Bobří řeky“.