Dopustili jste se někdy v životě krádeže?

ano

Jako dítě jsem chodíval sousedům na třešně a na družstevní hrách.

Upravil/a: dudu

ano

Kdysi dávno v dětství ještě když jsem byl na I.stupni základní školy tak jsem našel v šatně malou skleněnou kuličku kterou jsem si nechal.

Upravil/a: jirka F

ne

Krádeže podle § 205 trestního zákoníku jsem se, pokud si pamatuji, nikdy nedopustil.

ano

Já ano, jako dítě (6 let). Také jsem tu měl na návštěvě spolužáka ze školy, něco jsem mu ukazoval (malý budíček) a on pak zmizel (kamarádovi se ten budíček také líbil – tak ho strčil do kapsy a odnesl si ho).

Nebyly to drahé věci, ale v dnešní době mobilů a dražších věcí si dávám na malé děti pozor a některé věci dávám výše – aby na to nešlo pro ně dosáhnout.

Upravil/a: Brblal

ne

Podle uvedeného paragrafu taky ne.

ano

Kdo lže, ten krade. Tak si z těch odpovědí vyber.

ano

Jako menší, holkám na táboře časopis a gelový propisky. Jedné spolužačce nějaké barevné nálepky na nehty. Kamarádce takovou krásnou dečku z lega – na to pochopitelně přišla, ale brala to v klidu, protože jsem byla malá, no. A naposledy snad na školním výletě v 7. třídě nějaké dva plyšové přívěsky na klíče, které jsem si v den odjezdu posadila na krosnu a odskočila si, ale když jsem se vrátila, tak byly pryč. Takže krádež na druhou. Plus se mi tenkrát záhadně ztratil mobil a na té škole v přírodě se asi po dvou měsících našel u spolužáka :) Ten mobil tenkrát přežil všechno…
Od té doby snad ne. Ale dneska jsem šla po chodníku a na protější straně si radostně vykračovala nějaká dívka a suverénně si čapla u krámu se zeleninou, kde měli venku vystavené bedýnky, pomeranč a šla dál… Trochu si teď nadávám, že jsem ji nedohnala a nepřinutila ji to vrátit…

ne