Drzite si nektere lidi od tela?

S tím jsem neměl nikdy problém. Pokud jsem si nechtěl někoho „připustit k tělu“, neřešil jsem jestli se urazí, nebo ne. u takového člověka mi to bylo jedno. A dokázal jsem to vždy dát najevo tak, že dotyčný musel situaci pochopit a dál se nesnažil.

Už skoro nemám kamarády. Držím si u sebe jen lidi, kteří za to stojí. Tady v tom světě se nedá věřit skoro nikomu. Už několikrát jsem zažil zradu!!…

Tak né asi. :D Většinu. ;) Spíš je to tak, že u těla si držím jen ty vybrané, na kterých mi záleží a kterým věřím (velmi omezený počet).

O uražení druhých a jejich názor, bych se nestaral. Lidi se můžou urážet z různých důvodů (nedorozumění/ne­pochopení, pravda/upřímnost, lhostejnost, odlišné názory, jiné sympatie,..). Účel to stejně splní. Lidi se urazí i pro dobrý skutek a většina je plná předsudků (a 99 % lidí nikoho dobře nezná.. ani ty, o kterých si myslí, že je zná. Takže můžou být lepší nebo i horší, než vůbec tuší. Nikdo nezná člověka tak, jak se zná on sám a nikdy nebude ⇒ a ani on se kolikrát moc dobře nezná). Sympatie jsou individuální a ryze subjektivní. Je to však především věc toho, kdo ty sympatie/antipatie pociťuje… nám do toho nic být nemusí (ani když jsme jejich objektem! Pořád je to jen věc toho dotyčného).
Stačí naznačit, být odtažitější, lhostejnější (především vůči nim), nevšímat si, reagovat minimálně, dát dostatečně najevo nezájem. Většina pochopí, že nejsou vítáni a nestojíme o ně. Na „přísávky“ jít z příma a zcela upřímně. Žádné kličky ani se bát o city. Nic (přísavkám) nedlužíš a nemáš žádnou povinnost vyhovět někomu v něčem (co se ti příčí).

Upravil/a: Disraeli

V zásadě si držím lidi od těla. Pokud zásadu prolomím, musí k tomu být dobrý důvod, a tím dobrým důvodem nikdy není, že ten druhý chce! 😃

Protože je to logické, vyzkoušené, osvědčené: pokud je někdo hned „kamarád“, je narcista, machiavellista, hlupák, patolízal, somrák. Nepotřebuju ve svým životě narcisty, machiavellisty, hlupáky, patolízaly nebo somráky.

Tomu člověku jasně stanovím hranice. Pokusím se diplomaticky, na varianty 1, 3, 4 a 5 to z 99% neplatí. Pak jsem hrubý a je mi dokonale a naprosto u prdele, jestli se urazí, neurazí, jestli se mu to líbí, nelíbí, nebo, vlastně, co si myslí. Co je mi do něj? 🙄🤪

Dnes je to snad i nutné. Jsou jistí lidé, které bych si do života tedy nepustil.

Já všechny