Drahoušku, co ti na to mám říci? Ano, je to podle mne nefér. Jenže já jsem spíš už vykopávka a doba, kdy platilo, že chlap má „stát v první linii“ a zajišťovat finančně rodinu (rozuměj, po výplatě doma udělá stojku a je šťastný, když je mu ponecháno trochu přiměřené kapesné), zatímco žena „obstarává zázemí“ je DEFINITIVNĚ PRYČ!

To bylo pořád kvílení o tom, jak je třeba mužům pomáhat doma, prát, vařit, žehlit, mýt nádobí – všechno SPRAVEDLIVĚ napůl, no a tady je výsledek. Těžko po chlapovi, který po práci stojí u plotny, od které odskakuje věšet prádlo, když dopere pračka a současně vyndavá z myčky nádobí můžeš chtít, aby dělal po výplatě stojku, to je ti snad jasné.

Ale nesmutni, POŘÁD je to ještě dobré. Pokud to takto půjde dál, tak se ženy následující generace stanou doopravdy rovnocennými partnery mužů a ti s ženami budou zacházet/jednat STEJNĚ jako s muži (což je ostatně údajně sen genderových aktivistek a feministek). Tudíž nadále žádné kytičky s komplimenty a běda když bolestivě narazíš vozíkem v nákupáku chlapovi do nohy, to už na nějaké „Promiňte“ nepřijde odpověď pro holky „To je v pořádku, nic se nestalo“, nýbrž odpověď pro chlapy, která je značně ODLIŠNÁ (méně mluvy, více míhání pěstí).

Naštěstí se něčeho tak zhůvěřilého nedožiji, to jediné mne uklidňuje. Tím nechci říci, že za mých mladších časů neexistovali muži-dobytkové, jenže tenkrát se to považovalo za ubohé svinstvo (nejen mezi ženami, ale i mezi chlapy), dnes je to naopak genderově správně „vyvážený přístup“. A když vidím, kterak si randící pár platí každý svoji útratu, chce se mi z toho chlapa bleet (hanba by mne fackovala a nadosmrti bych asi musel chodit pouze kanály), jenže to je právě tím, že jsem jen relikt minulosti. Je prostě JINÁ doba, zvykej si. :(

„Jaký si to uděláš, takový to máš“. Mně připadá divné řešit každou korunu. Také bych očekával, že třeba ten chlap, pokud na to má, zatáhne většinu společných aktivit. Na druhou stranu si dokážu představit, že jiný pár tohle bude mít nastaveno zcela jinak a bude jim to vyhovovat.

Nesouhlasím s Hladovým „Vztah, ve kterém se příjmy liší ve stovkách procent se lidově nazývá zlatokopectcví.“ – „zlatokopectví“ by to bylo kdyby ty prachy byli základem celého rádobyvztahu. Doba kdy mohou manželství uzavřít jen příslušníci stejné společenskoeko­nomické vrstvy je podle mně více než sto let pryč.

Já myslím že tvůj přítel je rozumný. To, že se dělíte o výdaje stejným dílem je naprosto spravedlivé a přináší to mnoho výhod. Ono zkus si to vzít z pohledu tvého přítele. Představ si, že by si vydělávala 5× více než tvůj přítel díky své pracovitosti a píli. Tvůj přítel by ti řekl, že když víc vyděláváš, tak budeš víc platit… Krom toho nevíš do čeho investuje zbylé peníze, které ušetří. Třeba s nimi umí nakládat tak, abyste byli za 5–10 let „za vodou“ a nemuseli pracovat ani jeden. Nemyslíš že tohle je mnohem lepší než to, aby táhnul celou domácnost? Nepředpokládám z tvé otázky, že by si měla za lubem peníze, které by si ušetřila, kdyby přítel platil více než ty nějak zhodnocovat. Samozřejmě neznám tebe ani tvého přítele, ale i kdyby přítel všechny zbylé peníze co vydělá utratil za hlouposti, tak stále je to spravedlivé, pokud byste oba do domácnosti investovali do domácnosti stejnou částku.

Toto jsme s manželkou řešily speciálním systémem který funguje asi takto.

Existují dva účty, každý má vlastní.

Systém který nad těmito účty stojí pak automaticky dělá následující.
Jakýkoliv výdaj který je označen štítkem „potraviny“, „oblečení“, „bydlení“, „spol zážitky“,„jiné spol. výdaje“ automaticky dělí a to tak že vezme statistiku příjmů z minulého měsíce na dané účty a určí jejich poměr třeba 1 : 2 pokud má druhý dvojnásobný příjem a podle tohoto poměru pak z druhého účtu přesune na první ten díl který poměru odpovídá, … a totéž funguje naopak. Takže když jsem koupil mlíko a chleba za 40 kč automaticky mi pár sekund na to příšel na účet podíl z účtu manželky ve výši tehdy asi 13 Kč. Jí pak na účet chodil při podobné platbě podíl samozřejěm vyšší a sice 27Kč z mého účtu. Jednoduché elegantní a hlavně samočinné, nemuseli jsme se o to nijak starat.

Každý si tak dál má svůj účet a systém automaticky zajišťuje aby se výdaje konkrétních kategorií automaticky dělily poměrem odpovídajícím poměru příjmů z minulého měsíce. Fungovalo to velmi dobře, vlastně výborně, ale pak jsme přešli na princip společného účtu a přestali to takhle řešit 🙂 holt si už věříme.

Upravil/a: anonym

Existují čtyři možnosti (podrobněji v odkazu):

1. Společná kasa: Nájem a jídlo napůl
2. Střídavá platba – jednou vy, jednou on
3. Nájem platí jeden, ostatní napůl nebo za své
4. Společný účet – vše napůl

Vyjasněte si s partnerem včas, jak se vaše finanční situace změní s příchodem potomků. Ten, kdo zůstane s dětmi doma si přeci nechce potupně říkat druhému o peníze na každý nákup. Popovídejte si i o variantě, že by jeden z vás byl třeba po určitý čas bez práce, nebo v dlouhodobé pracovní neschopnosti.
https://www.ka­fe.cz/rodina-a-domov/nejsme-manzele-kdo-co-zaplati-24508.html

Bohužel máš tu nevýhodu, že přítel vydělává 5× více. Hlavně mě zaujala tvoje věta: Když mi něco koupí, přinese účtenku a vyžaduje peníze. Čím více člověk vydělává, tím více je typ „pro korunu si nechá koleno vrtat“. Jednoho takového znám (naštěstí ne z osobní zkušenosti) a přiznám se, že s takovým člověkem bych nemohla žít ve společné domácnosti. Je to ale jen můj názor! 🙂

Máš možnost změnit svůj příjem a začít vydělávat víc.
Neznám vás osobně a tedy netuším, zda je možné tvému partnerovi věřit, že po narození dítěte se vše změní a vše bude platit on. A bude nebo nebude ti to dávat najevo?

Znám jednu rodinu, kde to tak funguje. Jsou spolu dlouho. Ale vím, že žena tím nadšená není a teď, děti jsou již dospělé se manželovi přestalo tak zcela dařit, zatím žena si v práci polepšila.

Jak platíte dovolené? Když ty vycházíš jen tak tak, jezdíte na dovolenou dle tvého příjmu? Pod stan a vaříte pytlíkové polívky? Nebo podle jeho příjmu třeba do zahraničí?

A také, až ude platit potřeby dítěte většinou on, bude respektovat tvé názory na výchovu? Nebo to bude tak, že on platí, on bude rozhodovat?

A také záleží na tom, jak je zvyklý, že to fungovalo u nich v rodině, zemi. V jakém duchu je vychovaný.

https://www.od­povedi.cz/otaz­ky/vztah-s-cizincem-bez-jazykovych-znalosti

Upravil/a: nyjono

A jak to budete resit s detmi? Osobne bych to resila porizenim jednoho uctu,na ktery odvedete urcite procento z vyplaty a z toho budete hradit spolecne vydaje. Pokud by se to nesetkalo s pozitivni reakci,omezila bych sve vydaje tak,at neco usetrim,kdyby se neco pokazilo. Ono je totiz ve vztahu jednoduche rict sbohem,kdyz mam nasysleno a nechat toho druheho na ulici s holym zadkem 😉

PS: S drzgreslou budete resit prachy cely zivot…

Upravil/a: Katherine123

Dobrý večer,starost o domácnost máte také rozdělenou?Vše máte na půl?

Nejste manželé. Nesezdané soužití není na rozdíl od manželství nijak právně ošetřeno. Jste de facto cizí lidé, nemáte vůči sobě žádné finanční závazky. Přivádět do takového vztahu dítě mi připadá nezodpovědné, protože právě manželství s neupraveným SJM řeší ekonomický rozdíl partnerů.
V rovnoprávném vztahu zdravých pracujících bezdětných partnerů se rozdíl v příjmech liší bezvýznamně, maximálně v několika desítkách procent. Vztah, ve kterém se příjmy liší ve stovkách procent se lidově nazývá zlatokopectcví. Myslím, že v takovém vztahu se musí cítit omezováni oba. Doporučuji zvýšit svůj příjem na úroveň partnera.

Upravil/a: Hlada

Přítel je hladovec obecný i když časem to dotáhne na milionáře, anebo mastí automaty případně si vydržuje další velmi náročnou dámu. Stojí za úvahu pokud potřebuje souložit předložit finanční požadavek, případně slevu na darované věci.