Není důvod mít stříbrné zuby, já mám můstek takový, že není nic poznat. Samozřejmě jsem něco připlatil, ale mám klid.

Upravil/a: elkon

Zdravý kořen se dobře použije (samostatná korunka, pilířový zub můstku). Zub se devitalizuje a zhotová se litá kořenová nástavba, nyní z oceli,dříve stříbrná slitina (jeví se nevyhovující).
Záleží na stomatologovi, jaké pracovní metody je ochoten použít. Ty, které hradí ZP zhotoví někteří dinosauři. Z mladších ročníků (do 45), tyto materiály nikdo nepoužívá. Když „musí“ tak nerad, často pošle pacienta i jinam…..
Pokud se jedná u zub/čep ve frontálním úseku (3+3, 3–3), je pryskyřičná korunka hrazena. Moláry a premoláry se z pryskyřice nedělávají, jako definitivní řešení. Nelze vykázat ZP, nic neuhradí. Provizorní korunku, můstek také NE.

Pokud se kořen zubu zaplní podle současných trendů, kvalitně, přijde takový 1 zoubek (čištění kanálku/ů, plnění, plastická dostavba akorunka), na 15 – 20 tisíc korun, plusxmínus autobus.

Především plášťová korunka „na pojišťovnu“ je „pouze“ z pryskyřice. A pouze v dolním a horním frontálním úseku. (3+3, 3–3).
Pokud se použije kov (premoláry, moláry, můstky a korunky ve frontě) už se platí. Tam je jen částečný příspěvek ZP. Ceny odlišné (laboratoří a ordinací), s ohledem na použitý materiál.
Čep do kořene zubu (inlay) může být litá (ocel, dříve stříbrná slitina) nebo sklokeramická.
Porcelánové zuby „nefrčí“. Nejčastější je keramika, sklo keramika, zirkon, foto pryskyřice. Na první „pohled“ a do vousů, pozná každý „prd“, co kdo v puse má.
Pozná to jen peněženka.
Je třeba objevit stomatologa z rodiny dinosaurů. (též laboratoř, počítající s méně movitým pacientem). Stomatologové mladší 45 let s „klasikou, ZP hrazenou nebo jejím příspěvkem na protetiku, neradi a téměř vůbec nepracují……….
Kovová („fazetová“)korunka je litá z oceli. Je možné na ni napálit keramiku nebo foto pryskyřici. Důležitá je funkčnost (s ohledem na poměry v ústech). Barevná škála je i u pryskyřic široká (podle vzorníku, podobně jako s pryskyřičnými zuby do protéz).
U neozubené čelisti, částečně ozubené, lze u dobré kosti a při velmi dobré hygieně použít implantáty. Tam pojišťovna nehradí nic. Na následnou protetiku (pevný můstek) ZP přispívá danou část. Zbytek ceny protetického výrobku doplatí pacient. Běžná cena korunky/členu můstku na kovový implantovaný čep, se pohybovala e mezi 5 – 10 tisíci. Někdy stojí více, výjimečně méně (na implantáty se nedělají levné varianty protetiky). S ohledem na zvyšující se náklady ordinace a zubní laboratoře (energie, voda, otop, odpadky (i drahý, biologický v ordinaci) materiály, pronájem, doprava, mzdy aj.) se ceny stále, průběžně navyšují. Jako všude. ZP i se svým příspěvkem výrazně pokulhává….!!!
Amalgám byl (je) fajn na malé kazy na molárech a premolárech. Jak je plomba několika plošková nebo v umrtveném zubu. Jedná se už spíše o „plombu kolem zubu“. Tam docházelo k olámání, rozštípnutí, odlomení vlastní korunkové části zubu. Někoho pryskyřice dráždí (alergie). V kontaktu se sliztnicí je třeba dodržet pečlivě „sucho“ (aby nevypadávala). Na tak kvalitní práci příspěvek ZP/plná úhrada není. Je to buď a nebo ;D
Většina lékařů léta nepoužívá amalgám ale safargám (třeba ANA 2000) ;D (pojišťovna hradila „jen“ amg. cena byla téměř shodná. Do karet se musel psát Amg – při kontrole by peníze stomatologovi strhli/nezaplatili, byly kolem toho kdysi orchie :)).
Dinosauři jsou v laterárním úseku pro amalgám, mladší ročníky spíše proti/nepoužíva

Korunka na zdravý kořen, čili na zdravý zub, který se zbrousí, vyjde na 3.500 kč. Já bych rozhodně nechtěla mít stříbrné zuby