Zajímá mě hlavně, zda znáte něco z vyprávění o tom, jak se
tehdejší Němci na našem území chovali.
Pak taky… můžete doplnit, jestli se to podle vás dalo řešit jinak než
odsunem a principem kolektivní viny? Máme se za odsun Němců stydět, být na
něho hrdí; nebo to bylo něco, co bylo prostě třeba udělat, ovšem
z naší strany došlo k věcem, na které být pyšní nemůžeme?
–
by jste = byste
Zajímavá 0 před 2811 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
V uzavřené kapitole nemá cenu se příliš „babrat“ a jitřit
rány…
Němce sem pozval již Přemysl Otakar II.....
České a smíšené rodiny si v Sudetech opravdu „užily své“ :(
Nevím, co si představujete pod „odsunem Němců“ z pohraničí. Velké
množství těch, kteří chtěli zůstali! Ještě v 70. letech bylo
v obchodech a na ulici slyšet především NJ (Cheb, Ostrov, Sokolov, Loket,
Nejdek, Kynšperk, Aš i v Karlových Varech /tam i trochu ruštiny/, Bečov,
Habartov, Svatava – zde koncentrační tábor pro ženy)..
Polovina mých spolužáků mluvila s rodiči a prarodiči německy, část
jich odešla kolem r. 1968. Stále je jich tady plno 🙂.
Není zač se stydět!
Před II. sv. válkou, během ní i po ní (do r. 1953 než byly zadrátované
hranice),
se děla mnohá příkoří na obou stranách. Stále jsou ještě pamětníci.
až nebudou , může se opět „upravovat“ historie – děje se tak po
staletí.
Vězte, že příkoří a útrapy Čechů v rodné zemi byly několikanásobně
vyšší.
V Německu byla po válce bída a hlad (chodili sem krást, loupit
i vraždit)
Všichni (Češi nebo Němci) se shodovali v tom, že válka je swinstwo!
Často stál syn (henleinovec) proti otci, dědu. …:(
Zmedializované a zfilmované příběhy/osudy jednotlivců jsou slabý odvar
toho, co se zde dělo… Těch „nespravedlivě trpících“ Němců byla
menšina..
Mnoho jich zde zůstalo, spokojeně žije a neodešli ani po 68. roce
🙂…
Zůstali doma.
Upravil/a: da ny
1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?led Nahlásit |
Měl jsem možnost vyposlechnout mé prarodiče,kteří mi podali svědectví o době zabrání Sudet a chování henleinovců.Také jsem si vyposlechl přímé svědectví o pražských Němcích na konci války.Nebylo to hezké povídání.Možná vás dnes učí ve škole úplně něco jiného.
0 Nominace Nahlásit |
Kdo seje vítr, sklízí bouři. Ale tohle bohužel platí pro obě strany sporu, o čemž se u nás dost dlouho mlčelo. Německá menšina tu za první republiky neměla zrovna na růžích ustláno, což se později projevilo minimální loajalitou k Československu. Než mě někdo bude chytat za slovo, tak samozřejmě nijak neobhajuji to, co se dělo před válkou a za války ze strany sudetských němců (byť ne všech), nicméně ten obraz v hlavách průměrného Čecha patrně stále není úplný.
0 Nominace Nahlásit |
Můj děda má názor, v roce 1918 většina Němců odmítla vznik Československa, došlo k potyčkám a použití armády. Ke konci třicátých let došlo k dalšímu velkému odporu Sudet Němců vůči Československu, proto Ada svolal slavné Anglány a Frantíci do Mnichova, kde došlo k přidělení Sudet ke Skopčákům a později okupaci Československa. V roce 1945 a 1947 byli odsunuti, je pravda, že část odsunu byla divoká, při kterém zahynulo asi 30 tisíc Němců. / Ztráty Čechoslováků za dobu 1939–1945 jsou asi 360 tisíc /. Ne všichni Sudeťáci zbožňovali Adu a spol. Rovněž Skopčák není nadávka, ale původně na př. na Šumavě přicházeli na trhy prodávat berany z hor a proto vznikla tato přezdívka.
0 Nominace Nahlásit |
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvekannas | 5913 | |
Drap | 4620 | |
led | 3002 | |
Kepler | 2836 | |
marci1 | 2240 | |
zjentek | 1650 | |
ivzez | 1445 | |
quentos | 1420 | |
aliendrone | 1413 | |
elkon | 1312 |
Divadlo |
Etiketa |
Kulturní akce |
Literatura |
Náboženství |
Ostatní kultura a společnost |
Historie |