Jak dlouho vám trvá, než se ráno probudíte?

Někdy i celej den :{D>
Typický pracovní den: budík v 6:10, další budík v 6:15, další v 6:20. Pak se dopotácím do koupelny, dám si studenou sprchu a potom kafe, teprve nato jsem jakžtakž probuzenej.
Horší je to v zimě, kdy nemám na studenou sprchu náladu. To mě pak leckdy probudí až venku cestou do práce ranní mráz… jsem typická sova, která ožívá večer.

Nikdy jsem neměl šanci si to změřit stopkama. Spím, spím, spím a najednou nespím. Vstávám okamžitě a jen tuším kam jdu. Chodím po kuchyni, protahuju se a prdím. Nejposlednější část těla se vzbudí asi za hodinu.

Na(ne)štěstí můžu chodit do práce až na devátou a kdy chodím do práce… na devátou. Pak tam teda musím zase smrdět do večera. ale aspoň se trochu vychrápu. Jinak budík mám na půl osmou, vylezu tak v 8:10. Hrůza děs, když já jsem prostě noční pták a ráno potřebuju nejvíc chrápat. 🙂

Mám to štěstí, sovám to vřele doporučuji, že vstávám, až se mi chce.
Takže se vzbudím, mrknu, kolik je hodin a buď se otočím na druhý bok nebo se protáhnu a říkám si, už je čas?
Pokud to je potřeba, dávám si tak 3 budíky v průběhu půl hodiny.
Mozek ale začne fungovat kolem oběda.

Budíky si dávám tři a stejně je neslyším.
Spím někdy až do poledne i do 13: 00 hod.
protože čučím dlouho na filmy a pak to takhle
vypadá.
Ale, když mi svítí sluníčko do okna, tak vstanu
dřív.
Byla by škoda hezkého dne :)

Probudím se, chvíli poležím a vstanu. Nikdy jsem to neměřil.

To je jednoduché → dokud se neprobudím,
pak už jsem vzhůru (většinou)…

To já oddaluji budík tři čtvrtě hodiny.

Otevřu oči a hned vstanu.

Když jsem chodil do práce, budil jsem se okamžitě po zazvonění budíku. Byl jsem zvyklý vstávat kolem 6. hodiny ráno a nečinilo mi to potíže, ať jsem šel spát kdykoliv (třeba v 5).

Vstávání mi nedělá žádné potíže. Hlavně, když zjistím, že ještě nejsem v rakvi, nebo jinde, než kde jsem si večer lehnul, třeba na JIPce.

Mám to „skoro“ stejné jako „Drap“. Probudím se, chvíli si poležím, ale pak…
…zas klidně usnu. 🙂

Naštěstí můžu. 😉

Jinak jsem ale extrémní sova. Celej život jsem s tím těžce bojoval. Já bych vyčníval i v zemích jižní Evropy, kde ještě o půlnoci i děti pobíhaj po ulici…

Já jít spát se slepicema a vstávat v 6h., tak nevstanu. A když, tak jsem celej den polomrtvej. Avšak jít spát ve 3h. v noci, tak v 9 ráno už nemám problém vylézt z postele. Přitom bych spal o cca 4–5 hodin míň.

Zvláštní, ale je to tak…!