Jak fotit noční oblohu nebo měsíc s foťákem Nikon D3200?

Je mně to nepochopitelné, ale nebudu to komentovat. F 25 je velikost clony ( velmi malá dírka) není radno používat při takto velké cloně se objevuje difrakce ( ohyb světla) a dochází ke zkreslování obrazu.
Focení noční oblohy je stejné ať máš fo´ták za 2000 nebo 20 000 Kč.
1.Nedávat vysoké ISO( kvůli šumu) raději prodloužit expozici. To má ale také svoji hranici použitelnosti podle foťáku. Dobré je když má foťák B ( bulb).
2. Stativ nutný.
3. F 4–10 a k tomu příslušný čas.
4. Osobně fotím na plný manuál, clonu dám takovou při které daný objektiv nejlépe kreslý ( F 4–10) a čas nastavuji podle náhledu na displeji v režimu Live View a histogranu.

Doplňuji:
A nastavení parametrů se dělá hlavně podle toho, co chci na fotografii mít. To se nedá nadiktovat to se musí naučit. Není to tak dlouho co jsi zde suverénně doporučovala foťáky. Byl jsem přesvědčen že znáš více teorie.

Upravil/a: mosoj

Tak především základní pojmy:
ISO: znamená citlivost, v tomto případě čipu – čím větší číslo nastavím, tím více bude čip citlivější, ale o to horší bude kvalita fotky z hlediska digitálního šumu – ošklivý barevný šum známý z mobilních fotek při slabém osvětlení. Tedy platí – čím menší citlivost, tím lepší kvalita snímku. ISO doporučuji na tomto Nikonu používat do 800, pokud je to nezbytné a nejde moc o kvalitu ale o momentku v tmavých místnostech, pak i těch 3200.

Čas závěrky (třeba režim Tv – priorita závěrky) – závěrka může mít rychlost, v případě tohoto nikonu, tuším 1/4000 sekundy (s tím bych mohl fotit letící střelu), ale co je logické, potřebuji k tomu mnoho světla – protože závěrka snímá opravdu krátkou chviličku – anebo zvýšit citlivost ISO, čímž se zvýší šum a sníží zase sníží kvalita… Závěrka může být také v délce 1/100 s nebo 1/125 s ..a tak dál. Nejdelší nastavitelná bude 30 sekund a pak režim Bulb (B), tedy klidně i hodinu, pokud tak dloho vydržím držet spoušť. Za špatných světelných podmínek si fotoaparát nastavený na automat sám spočítá vhodnou závěrku, měl by ji nastavit na 1/60 a více (to je asi nejdelší čas, který udržíte v ruce bez objektivu se stabilizátorem, aníž by bylo patrné rozmazání). Když si v noci vyfotíte jedoucí auto na závěrku např. jedné vteřiny, oběví se dvě čáry ve tmě symbolizující světla auta v pohybu a to je vše. Z toho vyplývá, že na delší časy pro noční fotky, aby byly kvalitní jelikož chci použít co nejmenší ISO, si musím vzít stativ (a dálkovou spoušť, abych foták nerozhýbal stisknutím spouště na něm, nebo použiju časové spuštění).

Clona F (nebo třeba režim Av – priorita clony) – Každý objektiv uvnitř obsahuje clonu. Některý z těch nejlepších dvě. Představ si, kdybys přední čočku objektivu zadělala kartonem a udělala doprostřed malou dírku. Tak tohle je clona – akorát že je umístěná né před ale uvnitř. A je lamelová, tudíž – čím větší clonové číslo (to tvoje zmiňované F 25), tím je dírka menší. Nejvíce otevřený je objektiv v tvém případě odhaduji na clonu 3,5. Jsou pak lepší objektivy, s clonou 2,8 nebo 1,8 nebo dokonce 1,2 – ale to za padesát a více tisíc. Tyto objektivy jsou tak zvaně světelnější – mají velký průměr a pojmou více světla.
A k čemu že tam tedy je clona a schálně si pomoci ní (malá dírka) to světlo ubírám?
Řekněme že fotíš motýla na kytce na clonu 3,5 z metrové vzdálenosti. Autofokus zaostří na motýla ale tráva před motýlem a za motýlem bude rozostřená. Změním clonu na 10 a bude ostrý motýl i tráva. Přidám clonu na 25 a bude ostrý motýl a ještě více trávy před a za ním. Z toho logicky vyplývá, co by zvládl udělat ten drahý objektiv s clonou (světelností) 1,2 – to by byla ostrá třeba jen hlavička motýla a zbytek už né. A taky je jasné, že pro krajinářskou fotografii použiju clonu co největší – aby byla fotka zaostřená do co největší hloubky.

A teď se dostáváme k tomu důležitému – potřebuji vyfotit krajinu a tudíž nastavím velkou clonu → clona se zavře na malou dírku → z toho vyplývá málo světla → to znamená že potřebuji delší čas závěrky → chci mět kvůli kvality co nejmenší ISO → a to nakonec znamená, že i když je den, potřebuji stativ.

Tak že pokud foták přepnu na automat – automaticky nastavuje čas T, clonu F, a citlivost ISO;

Pokud jej přepnu na prioritu času Tv, automaticky nastavuje clonu F,

Pokud jej přepnu na prioritu závěrky Av, automaticky nastavuje čas T.

A teď k tomu měsíci. Pokud je to úplně za tmy a okem jdou vidět jen obrysy stromů a měsíc intenzivně svítí, pak je to dost náročné. Když foták hodím na stativ a zvolím delší čas, aby se mi prokreslili stromy, zase se mě měsíc na tak dlouhý čas díky intenzivnímu světlu vypálí do snímku jako bílý flek. A pokud zvolím krátký čas, bude měsíc pěkný ale všechno okolo bude černé. A teď se dostáváme k další důležité věci. Dynamický rozsah žádného fotáku není takový, aby dokázal zachytit skvělý svítící měsíc a tmavé obrysy budov a stromů. Lidské oko to dokáže, to má totiž několik set krát vyšší dynamický rozsah. Pro tohle se používá taková jedna finta. Na objektiv se nasadí filtr, který je od půlky dolů průhledný a od půlky nahoru neutrálně šedý. Do té šedé oblasti umístím měsíc a tím zeslabím intenzitu jeho světla a můžu fotit delším časem.

A to je vše v moji fotografické lekci… asi sem neuvedl přesný návod, ale věřím, že o tom to není, že bude lepší, když se teď sama pokusíš nové poznatky uvést do praxe…