K čemu je ve foťáku ISO a jak se nastaví?

ISO je citlivost snímače na světlo. Čím větší ISO, tím je čip citlivější řekněme pokud fotografuješ za šera, tmy, v tmavé místnosti…a stačí mu na to kratší čas závěrky. Ovšem má to nevýhodu – způsobuje to šum – prostě fotky ve tmě, když jsou zrnité = bylo nastavené velké ISO…Na některých kompaktech ISO manuálně nastavit nejde, na těch lepších ano… Obecně platí – čím menší ISO, tím lepší obrazová kvalita fotky co se šumu týká. Proto například já v tmavém prostředí se snažím fotit na otevřenou clonu a přiměřené ISO, aby mě to hodilo čas alespoň 1/60 bez stabilizátoru a 1/40 se stabilizátorem. Ale to mám zrcadlovku, v ní to nastavit lze… u levnějších kompaktů né – i když jsem se setkal s Nikonem v kategorii ultrazoomu za nějakých 7 tisíc a tam to taky nešlo.

Ty čísla 25 nebo 30 znamenají, že rychlost závěrky bude 1/25 nebo 1/30 sekundy, to je dlouhý čas na to, abys foták udržel v ruce a fotky nebyly rozmazané. Pokud tedy můžeš, zvyšuj ISO tak dlouho, abys měl čas alespoň 1/60…Ty čísla v hodnotách 80, 100, 200. 400, 800, 1600, 3200, … znamenají ISO…

Pokud jsou ti ale pojmy jako „rychlost závěrky“ nebo „clona“ cizí, pak těžko budeš umět správně manuálně ISO nastavit a nech to raději na automatice…

ISO je citlivost, pochází to z doby focení na filmy, příkladně snímek na film s citlivostí ISO 100 (existovaly asi 4 normy citlivosti, ISO byla jedna z nich) s clonou 5,6 vyšel čas závěrky 1/100, na stejný snímek, avšak na filmu ISO 200 se mohla buď o jedno číslo přivřít clona (8) anebo zkrátit expozice (1/200). Příznivější parametry pro pořízení snímku byly vykoupeny zvyšováním „zrna“ se stoupající citlivostí. V dnešní době platí pro elektronické focení v podstatě totéž, jen namísto zvyšování zrna se zvyšuje elektronický šum obrazu. Takže při expozici, je-li čas si s nastavením snímku pohrát, volíme lépe nižší ISO, pokud tomu nebrání potřebná clona a čas snímku.

Něž si to nastuduješ, tak raději nic nenastavuj.