Jak je to s házením mincí?

Stačí si ten článek přečíst (viz odkaz): jde o to, že nikdo neháže přesně jen vzhůru, ale má tendenci minci dávat rotaci na stranu, což ovlivní pravděpodobnost, ale jen velmi málo (asi o 1%).

Zdroj: https://www.sez­namzpravy.cz/cla­nek/tech-hazeni-minci-neni-uplne-spravedlive-ukazal-experiment-s-ceskou-stopou-264429

Jde o to, že i když je obecně představa, že šance na to, že mince padne na rub nebo líc, je při každém hodu 50:50, ve skutečnosti to tak úplně není. Pokud jde o strojové házení mincí, pokud se mince naprosto rovnoměrně roztáčí a dopadne na rovný povrch pod ideálními podmínkami, pak by teoreticky mohla platit rovnoměrná pravděpodobnos­t 50:50.

Nicméně, pokud minci hází člověk, vstupují do hry další faktory – síla a technika hodu, povrch, na který mince dopadá, apod. Výzkum z roku 2007 publikovaný v časopise americké statistické asociace ukázal, že pokud člověk minci hodí tak, že se otočí ve vzduchu několikrát, pak je pravděpodobnost, že mince zůstane na stejné straně, na které byla před hodem, mírně větší než 50%. Ale rozdíl je velmi malý a v praktickém životě je rozumné považovat hody mincí za rovnoměrně náhodné.

Co se týče vašeho příkladu se stroji a míčky, pak skutečně, pokud necháte dva stroje promíchat stejný počet míčků po stejnou dobu, je velmi nepravděpodobné, že by vylosovaly přesně stejná čísla. To je proto, že počet možných kombinací, jak mohou být míčky rozmístěny, je obrovský. I když stroje fungují stejně, je mnoho možných výsledků, které mohou nastat, takže každý konkrétní výsledek je v zásadě náhodný. Ale to je právě podstata náhodnosti – i když jsou podmínky stejné, výsledky mohou být různé.

Umím minci hodit tak, aby ve vzduchu rotovala jen horizontálně. Pokud házím pannou nahoře, skoro ve stech případech ze sta, padne orel.