zdravím, četl jsem si něco o vesmíru a dostal jsem se k pojmu pozorovatelný vesmír. Nedala by se ta hranice zvýšit prostě tak, že by se vyslala sonda, která by letěla od Země a zvyšovala tak tuto hranici, dokud by sonda nebyla tak daleko od země, že by ze vzdalovala rychlostí světla vůči Zemi? Sice by dostat tu informaci na Zemi trvalo až příliš dlouho, ale teoreticky by tak měla být hranice pozorovatelného vesmíru dál. Je možné, že to špatně chápu a už to tam započítané je, ale když jsem si procházel všechny možné zdroje, tak tam psali, že hranice je tak daleko, abychom zachytili světlo přímo tady na Zemi. Jestli tomu někdo rozumíte, tak bych byl rád za vysvětlení, díky.
Zajímavá 0 před 2259 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Pozorovatelný vesmír je dán rychlostí světla. Podle teorie Big Bangu může být nejvzdálenější objekt alespoň teoreticky pozorovatelný do vzdálenosti 13,8 mld světelných let a taky by to byl objekt nejmladší. Za dalších 100 miliónů let se hranice pozorovatelného vesmíru rozšíří na 13,9 mld. let. Asi tak.
0 Nominace Nahlásit |
Podívej, rychlost světla je prozatím limitním faktorem. I kdybys poslal sondu do jiné galaxie, stejně by sis nepomohl. Proč? Protože kdyby sledovala dejme tomu bod A, ke kterému by byla o miliardu světelných let blíže, než Země, tak informace o pozorování sondy by dorazily v nejlepším teoretickém případě SOUČASNĚ jako přímé pozorování bodu A ze Země, chápeš?
Hodně lidí si neuvědomuje fakt, že když na něco hledí, tak HLEDÍ DO MINULOSTI! A to tím více, čím vzdálenější objekt pozorují. My zatím nejdál „dokoukneme“ až do doby, kdy vesmír byl přibližně 400 000let starý, tedy doby, kdy vesmír natolik ochladl, že se jeho hmota z plazmatické fáze zkondenzovala na atomární skupenství. (a tedy se stal „průhledný“ pro EMG záření a to co „vidíme“ je tzv. reliktní záření – dnes v rádiovém oboru spektra, tedy pouhým okem neviditelné)
Ale i kdyby se zadařilo to, na čem se intenzivně pracuje – tedy průzkum pomocí reliktních neutrin či reliktních gravitačních vln (s tím se dá dohlédnout ještě blíž k Velkému třesku), tak logicky neuvidíš až k němu, natož PŘED něj (tedy před počátek vesmíru, potažmo času)! Chápeš?
Nebo jinak – NIKDY nedostaneš sondu až k „okraji vesmíru“, protože ten se rozpíná. Objekty se od sebe vzdalují a to tím více/rychleji, čím jsou dále od nás. (o tom svědčí např. red shift, hezky česky „rudý posuv“ spekter vzdálených objektů). Existuje prostě hranice/vzdálenost, kdy se vzdálený vesmír (a jeho objekty) v důsledku rozpínání vesmíru od nás vzdalují RYCHLEJI, než je rychlost světla. Takže ani světlo ho nedohoní, natož nějaká sprostá sonda!
Snad jsem to vyjádřil dostatečně pochopitelně, uff, uff!! ;) :)
Keplere, tys tu opověď pěkně odflákl! Co taky chtít od astrologa/alchymisty, že? Jooo to lučba produktů kvasných procesů a jejich degustace za přítomnosti ženštin povětrných s ďáblovými obrázky v rukou… to by ti šlo! STYĎ SE!! ;) :D :D
0 Nominace Nahlásit |
Na toto téma doporučuju:
(vědci našli malou část oblohy, kde nejsou žádné rušivé svítící hvězdy a udělali dlouhý snímek oblohy ve viditelném spektru, pomocí Hubl. teleskopu, jsou tam asi ty nejvzdálenější hvězdy)
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Hubbleovo_ultrahlubok%C3%A9_pole
Upravil/a: Radius
0
před 2259 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Alien: nechtělo se mi dělat nějaké dlouhé přednášky, to podstatné napsané bylo. Je pravda, že proti produktům ethanolové alchymie nic nemám, ale povětrné baby a karty mě nezajímají.
Jo – a to ti máme jako věřit, že smysl pro poetično a estetické vnímání okamžiků klidu ti zabránil řádně odpovědět? Já to vidím JINAK – jak už jsem v odpovědi napsal! Ale co už, schválně ať rozhodnou jiní, kdo z nás dvou má pravdu.
KAŽDÝ, KDO VĚŘÍ, ŽE KEPLER NEKECÁ, AŤ DÁ TOMUTO DISKUSNÍMU PŘÍSPĚVKU PALEC!!!
Počkáme si a uvidíme! ;) :D :D
annas | 5283 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2650 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1357 | |
led | 1356 | |
aliendrone | 1181 | |
zjentek | 1077 | |
Kelt | 1014 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |