Jak je to s národními stranami na euromincích?

Tady Vám t sotva někdo potvrdí.
Prostě můžete věřit tomu, že každá země má svou mincovnu.
A ubrat na sběratelské vášnivosti 😉
Položit dotaz tam, kde dostanete 100% odpověď a to není na tomto webu.
Zkuste napsat na ministerstvo financí. Jestli to tam vůbec bude někdo vědět,
budete mu moci věřit 😉
**
Národní strany euromincí**
Každá členská země eurozóny může využít zadní strany euromincí pro prezentaci svých národních symbolů. Jakmile se však jednou rozhodne o motivech svých národních stran, nemá možnost je měnit. Výjimku tvoří mince se zobrazením hlav států, které lze měnit, dojde-li ke změně hlavy státu nebo po 15 letech s ohledem na změny v podobě hlavy státu. Jednotícím standardem, který však některá grafická ztvárnění ne zcela splňují, je lemování národního motivu kruhem s 12 hvězdami Evropské unie. Euromince s národními motivy jsou zákonným platidlem na celém území eurozóny.
Právo razit omezené množství euromincí s vlastní národní stranou mají též čtyři evropské nečlenské země Evropské unie: Andorra, Monako, San Marino a Vatikán. Podmínky této emisní činnosti upravuje měnová dohoda uzavřená mezi příslušným státem a Evropskou komisí jednající jménem EU. Všechny jmenované ministáty historicky používaly národní měnu některého z dnešních členů eurozóny.

Nečlenské státy EU
 Andorra
 Monako
 San Marino
 Vatikán

https://www.za­vedenieura.cz/cs/e­uro/eurobankov­ky-a-euromince/narodni-strany-eurominci
https://www.za­vedenieura.cz/cs/e­uro/eurobankov­ky-a-euromince/narodni-strany-eurominci/rakousko-1869
Autorem národních stran rakouských euromincí je Josef Kaiser, který zvolil motivy rostlin, architektonických památek a slavných osobností rakouské historie. Na minci 2 € je zobrazen portrét Berty von Suttner (1843 –1914), průkopnice evropského mírového hnutí, které byla v r. 1905 jako první ženě udělena Nobelova cena míru. Mince 1 € zobrazuje portrét slavného rakouského skladatele Wolfganga Amadea Mozarta spolu s jeho podpisem. Mince 50, 20 a 10 centů jsou věnovány vídeňským architektonickým památkám: budova vídeňské secese jako symbol rakouského modernismu a zrození nového věku (50 centů), palác Belvedere jako perla barokního slohu (20 centů) a chrám sv. Štěpána jako jeden z klenotů vídeňské gotické architektury (10 centů). Zbývající tři centové mince tvoří květinovou sérii symbolizující odpovědnost vůči životnímu prostředí: alpský petrklíč (5 centů), alpská protěž jako tradiční symbol rakouské identity (2 centy) a hořec (1 cent).
Rakouské euromince jsou specifické tím, že na své národní straně uvádějí nominální hodnotu.
https://www.za­vedenieura.cz/cs/e­uro/eurobankov­ky-a-euromince/narodni-strany-eurominci

Nemáte doma poklad z dovolené? Eura i centy můžou mít obří cenu
Například centy se přestaly používat ve Finsku, mince jsou ale stále raženy hlavně kvůli sběratelům, ceny se přitom v obchodech zaokrouhlují na pěticenty
Zdroj: https://tn.no­va.cz/zpravodaj­stvi/clanek/390890-nemate-doma-poklad-z-dovolene-eura-i-centy-muzou-mit-obri-cenu?campaigns­rc=tn_clipboard

Většina zemí eurozóny má vlastní mincovnu a sami si razí z polotovarů vyrobených původně ve Velké Británii (dnes v Německu). Některé státy, např. Belgie mincovnu nemají, nechávají si razit v cizině. Mince je zboží jako každé jiné a státy si je z ekonomických důvodů nechávají vyrábět leckde. Bylo tom u tak vždy, i naše korunové mince se dříve razily v cizině (Slovensko, Německo, Kanada), dnes si je děláme sami, u některých nominálů stále z polotovarů dovezených z ciziny (střížek na 1 Kč se dováží z Německa). Naopak v naší státní mincovně v Jablonci se razí mince pro jiné státy (řada státečků v Tichomoří).

Nejsem odborník na ekonomii, ale řekl bych, že tisk všech euro bankovek/ražbu mincí bude mít nejspíše pod palcem Evropská centrální banka (logicky by to dávalo smysl) ne národní banky jednotlivých států.

Upravil/a: JK2021