Jak je to s vlivem stravy na nás? Skutečně jsme tím, co jíme?

Myslím, že mezi stravováním a inteligencí není žádná souvislost. Existují 150tikiloví inteligentní nenažranci i přiblblí vegetariáni a naopak. Spíš existuje souvislost mezi tím, co jíme a tím jak vypadáme.

Ano. Vliv na zdraví tu je.
I chytrý člověk může jíst jako „čuně“, nezdravě a „prasit“, pokud nu na zdraví nezáleží a je neznalý. V zásadě se člověk narodí zdravý. Matka/rodiče dítě krmí, dle svých představ a možností.
Tady dochází k prvním, zásadním chybám a nedostatkům. Postupně se zadělává na nemoc/i. Dlouhá léta se používá slunečnicový olej, margariny a rostlinné „máslo-tuky“ (tolik propagované). Tím maminka zadělá na 1. průšvih a „odrovná“ cévy. Zdravá, pružná céva snese vše, cholesterol jí hravě propluje, nemá se kde usadit.
Ve stravě 80% národa pak chybí zejména Mg a Zn, mnoho dalších prvků a vitamínů. Déčko je nyní velmi propagováno. Chybí jod, je mnoho skolioz a bolestivých zad……
Lidé stále mylně doufají, že s dostatkem zeleniny a ovoce, ve stravě, mají vše, co tělo potřebuje. Pokud bylo zdravě hnojeno, tak snad. Půda je vyčerpaná, nehospodaří se všude správně. To není, jako když jsme byli děti.
Každý extrém je špatný. Kdo se obejde bez masa, ať ho nejí, pokud doplní bílkoviny jinak. Kdo má chuť na bůček, ať si dá (ne denně pekáč). Slané, smažené brambůrky plné mastnoty z regálu obchodů jsou k občasné konzumaci. Ne denně u TV spořádat celé balení.
Přibývá potravinových alergií, nesnášenlivosti, celiakie. Tam se musí strava zásadně upravit. U některých, již vzniklých onemocnění je nutný celoživotní dietní režim (nebo v akutním stavu. Příkladem je diabetes, žaludeční/duo­denální vředy, zánět slinivky, žlučníku/kameny, Gilbertův syndrom apod. Ovšem s dostatkem Zn, by na zánět ani nemělo dojít :)
Každý minerál a vitamín potřebuje ke správnému přisvojení další kamarády.

Mnohem horší je to, ČÍM NÁS KRMÍ potravinářský průmysl a obchody, Mouka není mouka, chléb je jiný, než býval. Žitnou mouku dovážíme, je drahá, do chleba se dává malé množství /ale název má „žitný chléb“. Maso se křehčí (napíchá vodou), drůbež se cpe hormonama. Zvířata jsou chována a porážena ve stresovém prostředí (odnese to konzument).
Pesticidy, chemie a GMO, jsou další letití a budoucí strašáci.
TRESTUHODNÉ je složení průmyslově zpracovávaných potravin (včetně mléčných výrobků, uzenin apod. Co vše se do výrobku nacpe, aby výroba byla levná, nekazila se a v regálu vydržela co nejdéle, než se draze prodá.
Proto na nás některá osvěta tlačí. Čtěte, všímejte si složení. Zajímejte se o původ a zpracování masa, zeleniny aj. Pak platí „Vím, co jím“, případně „jsem tím, co jím“ :D
A mám tak i zdraví ve své moci/rukou, pokud na to mám dostatek času a financí. Kvalita je někdy přehnaně drahá. Drahé jsou však i chemické, dobře ochucené, málo kvalitní šmakulády. Tak si človíčku vyber.

Upravil/a: da ny

Jasně. Do popředí se dostává vědní obor epigenetika, který se mimo jiné zabývá i tímto. Je již známo, že některé potraviny mají vliv na „zapínání“ a „vypínání“ genů, např. brokolice, ořechy, ryby, kurkuma, ženšen, zázvor. Vliv mají i sociální interakce, braní léků, kouření, cvičení, mikrobiom i celkový psychický stav. Taky bych dokázala vzpomenout na lidi, kteří se stravují celkem nezodpovědně a blbečci to nejsou, ale není jim ani 30 a už třeba mají břicho, akné, hůř se jim spí apod.
Poslechni si rozhovor s touto paní :) https://www.y­outube.com/wat­ch?v=-F5ZuH1-FbY

Upravil/a: RyuzakiKate

Mezi stravováním (a celkově životním stylem, který souvisí hodně i s pohybem/ak­tivitou), myšlením, náladami, emocemi a dalšími je spojitost. Vždy se to odráží a vše souvisí se vším. Každé jídlo je také jinak složené – z jiných látek, vitamínů, škodlivin a jiného množství – a to se odráží na celém těle, jakož i na psychice.
Jsme to, co jíme, protože fyzicky nás skutečně tvoří jídlo, živiny, to co přijímáme. Už od našeho početí a vývinu v matce a pak růst a dospívání… My rosteme a vyvíjíme se jen na základě toho, co přijímáme (jídlo a pití). Svaly, kosti, klouby, orgányy kůže, ochlupení, tuky a podobně. Vše, co nás tvoří. Jde to do krve, do orgánů, do celého těla.
Kulturista by taky nemohl nabrat svalovou hmotu, kdyby nejede správnou stravu, která svaly ovlivňuje (ovlivňuje se všechno). Posilování by nemělo smysl, nic by ne rostlo, kdyby člověk nejedl, nepříjmal živiny a hlavně nepříjmal ty správné živiny, které jdou do svalů a tvorbu svalů (a s nimi spojené látky/hormony) neovlivňují.
Každý druh jídla v tvém těle může vyvolávat jiné procesy, jiné zpracování potravy, jinou tvorbu látek, hormonů a jiného množství.
Látky způsobují taky naše zdraví, ale i nálady.
Různé živiny jsou i do mozku, takže člověk může mít jasnější (nebo temnější) mysl, přemýšlení, proces učení, paměť a podobně. Nemluvě o energii (taky souvisí s látkami).

Všechno to musí nějak růst nebo se udržovat a různá jídla mohou působit jinak. Podporují a způsobují jiné věci. Jde to až do těch nejmenších buněk a jejich tvorby.

Upravil/a: Speed77

Ty si myslíš, že když jím vepřové, tak jsem prase?

Je to nesmysl. Znám jednu nebetyčnou krávu a ona hovězí vůbec nejí.

Vrána k Vrane sedá tudíž když je člověk skutečně moudrý, nenechá se zlákat nezdravou i když za to často velmi chutnou stravou ale vyznává ty důležité prvky a to je zdravost potravin . Moudrý člověk dokáže rovněž dobře rozpoznat ostatní lidi . Zda jsou moudří anebo ne.
Ale myslíš ,že je možné ,aby nemoudry člověk objektivně dokázal posoudit ty ostatní?