Jak je to s vysokonapětovým vodičem, může se člověk dotknout bez újmy na zdraví?

Pokud by se jednalo o nízké napětí, není-li uzavřen okruh, nic se nestane. To znamená, že když budeš viset na vodiči, bez dotyku jiného vodiče, nebo kostry nic se nestane. Pokud se ale bude jednat o vysoké, nebo velmi vysoké napětí, může dojít k přeskoku el. oblouku i na delší vzdálenost. To znamená může dojít k úrazu el. proudem i bez dotyku vodiče.

Upravil/a: elkon

Vysoké napětí snad u nás už nikde neni vedeno na dřevěných sloupech,

Pokud budeš viset na drátu vysokého napětí a nebude v blízkém okolí nic s jiným potenciálem, aby mohlo dojít k přeskoku, měl bys to ustát. Nicméně pokud bys visel doslova a třeba jen za ruce, mohl bys cítit brnění natolik silné, že se neudržíš… Ale to jsou jen hypotézy.

Dá se najít video jak pracovníci dělají údržbu VN vedení za provozu (inspekce, nějaké čištění, montáž stabiliátorů apod… Nechají se dovézt k vedení helikoptérou, přesednou na kabely a udělají co je třeba. Viz třeba https://www.y­outube.com/wat­ch?v=9YmFHAFYw­mY

Máš v tom chaos. Není nebezpečné NAPĚTÍ, ale el. PROUD, který tebou prochází. I když různé normy/tabulky to uvádí s drobnými odchylkami, tak můžeš počítat s tím, že takových 100mA nebo více se udává jako smrtící hodnota. On v tom ještě hraje roli čas > doba působení, frekvence (jistě jsi viděl někdy nějaké video, kdy maník z VF Teslova trafa o statisících V „tahá rukou blesky“), případně i typ (střídavé, stejnosměrné).

V zásadě (aby tě to „koplo“) MUSÍŠ vytvořit tělem SVOD. Tedy dotknout se vedlejšího drátu, případně být jinak ukostřen/uzeměn. Prostě nějak zajistit, aby tebou proud PROCHÁZEL. To lze různými způsoby (ponechám na tvojí fantazii), ale jeden z nich mi přijde zajímavější (nad jiné) – a tím je tzv. „krokové napětí“. Většina lidí se s tím nesetká, ale…

Borec s bagrem nakopnul vedení VVN (nikdo o něm nevěděl [bylo „tajné“], byla to chyba stavbyvedoucího). No nic, blýskalo se, ale klídek. Jenže frajer bagrista byl z toho natolik vyděšen, že vyskočil z bagru a začal prchat. To byla chyba, protože v jeho kabině byl v bezpečí (tzv. Faradayova klec), ale sotva skočil na zem a udělal první krok, tak to s ním šlehlo. Ten necelý 1m krok byl rozdíl v potenciálu nějakých 1500–2000 V mezi jednou a druhou nohou! A tak se pěkně uvařil, co dodat. 🙂 Proto pokud tě to potká, tak nevylejzat z kabiny/auta a počkat, až to vypnou, případně v krajní nouzi odskákat SNOŽMO (tedy nedělat kroky)! 🙂

Filip84 to mlží, bo el. proud teče OPRAVDU od kladného potenciálu k zápornému. Fakt, že elektrony se pohybují naopak na tom nic nemění. Jde jen o konvenci. Ve skutečnosti je fuk, jestli jako „nositele“ el. proudu považuješ záporně nabité elektrony anebo kladné „díry“. Jak píši, je to JEN konvence. 🙂

A Roman71>>> S ňa pekně nasráááál! 🙂 Prej „kdysi dávno“… 😮
U bábí na vsi pamatuji, jak s VELKOU SLÁVOU tyto sloupy opatřili betonovou patkou (bo když byly zasazené přímo v zemi, tak hnily rychleji). Ale je fakt, termín „kdysi dávno“ je relativní pojem. Což neznamená, že jsem ňákey Metuzalém! Eném abych nešel omrknout své zásoby RDX a nezapřemýšlel o jejich vhodnějším uložení, například někde pod věží. Strážní, muehehehe! 😉 😁 😁

Dotknout se vysokonapětového vodiče je extrémně nebezpečné a může vést k smrti. Proud může procházet tělem i když se dotknete drátu jednou rukou.

Ptáci na drátech neprochází elektrický proud, protože nejsou uzemněni. Proud jde tou nejsnazší cestou, kterou najde. Pokud pták sedí jen na jednom drátu, proud nemá důvod jít skrz něj. Když by se ale pták dotkl druhého drátu, mohl by dostat úraz.

Pokud člověk vyskočí a chytne se vysokonapětového drátu jednou rukou, nebude ve stejné situaci jako pták. Člověk je mnohem větší a těžší, a i když je ve vzduchu, tělo může vytvořit dostatečnou cestu pro proud, zejména pokud je člověk blízko uzemnění (např. blízko země nebo jiného drátu). Navíc pokud je vzduch dostatečně vlhký, může být lepším vodičem, než byste si možná mysleli.

Kromě toho může být vyskakování a chytání vysokonapětových drátů smrtelně nebezpečné z dalších důvodů. Pokud člověk pád nepřežije, tak se může vážně zranit.

Vždy dodržujte bezpečnostní předpisy a držte se co nejdál od vysokonapětových vodičů.

To je horně jyřýkovská🤪 otázka a hodně rokyjovská🤪 úvaha, jako! 😂

Elektrický proud proudí (nebo teče – od toho je proud!) pouze v uzavřeném elektrickém obvodu, proudí od záporného pólu ku kladnému, arciť si většina lidí myslí opak (ale to pro odpověď na otázku podstatné není).

Pokud má jakékoli tělo teplokrevného živočicha sloužit jako elektrický vodič, ať už tedy chtěně (elektrické křeslo, sebevražda …), nebo nechtěně (na pasece se pase bílý kůň: jakou má barvu? – Bílý! – Správně, Maňas, bílý! ; Maňas, proč vyhazuješ ten chleba? – Já sádlo nerad. – A jak víš, že je se sádlem, vždyť jsi ho ani nerozbalil? – Já si to sám mažu. ; Mařeno, proč se šťouráš v tý žumpě? – Spadla mi tam zástěra. – Ale, Mařeno, tu už si stejně nemůžeš vzít! – Mi nejde o tu zástěru: v kapse jsem měla chleba s máslem!) tak se musí nějaký úd (ruka, noha, pták, koza, hlava …) dotknout jak kladného, tak záporného vodiče / pólu elektrického vedení, no a jako záporný (ale prakticky kladný) pól vedení může posloužit i zem, skrze uzemnění.

Takže, když občan zvědavý bude stát na zemi a dosáhne na drát velmi vysokého napětí dlouhým vodivým bidlem (mokrý dřevěný pádlo z Titanicu, ocelová tyč, aby ukázal že je taky Wlastenz ze sokolovny, s nápisem „Lví silou, vzletem sokolím!“), vytvoří okruh, kdy přes něj proteče velmi vysoké napětí do země.

Krom národohospodářské škody dodavateli elektrické energie tím, zpravidla, takový občan zvědavý poškodí sám sebe natolik, že jeho další setrvání na tomto světě mezi živými, bohužel, nebude poněkud možné. Je to, prostě, příliš vysoké napětí a příliš vysoký proud, takže způsobí srdeční zástavu, no ale při tom velmi vysokém napětí působí lidský tělo i jako výtečný odpor, takže takový občan zvědavý, většinou, i shoří, nebo je minimálně značně popálen. Prostě to má většinou za sebou.

Ptáci mají dva výhody: 1. křídla, 2. dutý kosti. Tady ty dva výhody způsobují, že pták umí létat, ale jyřýcy🤪 ne. Jim se to třeba zdá, že jsou motýly a létaly, ale ne, to jenom prášky nesedly, nebo tetyčka mluvyla.

Pak mají ptáci výhodu #3: pařáty. Takový pták tak i, často, spí: chytne se bidýlka a chrápe. Třeba kura, ta zase není tuze létající pták, tak, sice, dobře kdáká, zato na dráty nelétá a nesedá. Taky kuru nepodojíš, a když z ní uděláš lustr, tak, sice, hezky visí, zato nesvítí. 🤪🤷‍♀️😂

Když bys dokázal na ten drát přiletět, stoupnout si na něj a udržet se na něm, tak se ti nestane nic horšího, než se stane ptákovi, který tak učiní.

Navíc, sloupy VVN a VN jsou konstruovány tak, aby se na nich nepoškodili ptáci, nikoli občan zvědavý, i když je členem Sokola, a tak si myslí, že je taky pták, dokonce, i když je členem Sokola a je obyvatel Ptákolandu, bohužel.

Vlastně se všemi sloupy VVN nemají ptáci problém, pro ptáky představují problém pouze sloupy VN pro napětí 22 kV, a to pouze tento typ:

Varování a zřeknutí se: Obrázek obsahuje tuze poškozený zvíře, je nevhodný pro děti mladší 27 let, pacienty s hlavou, demencí a jiný přerostlý děti!

https://www.ca­sopis.ochrana­prirody.cz/res/ar­chive/030/00371­8_05_014399.jpg?se­ek=1422479112

Tady blbě dosedl orel mořský a je kaput.

Aby se předešlo ptáků mordování, dávají se na vršky sloupů ochranné bodce podobné ochranným bodcům parapetů, okapů, atp. na ochranu před PSS (pražská srací svině):

https://www.ca­sopis.ochrana­prirody.cz/res/ar­chive/030/00372­0_05_014409.jpg?se­ek=1422479114

Na obrázku je sloup, který má bodce poškozeny dosud neustanoveným pachatelem, a tak je pro ptáky opět značně nebezpečný.

Sloupy se tedy osazují, krom ukázaných bodců, také bidlem, na které se mohou ptáci posazovat, lavičky ve tvaru „T“, konsole typu „Delta“ se, zase, osazují plastovými pásky, na isolátory se nasazují tzv. kryty OKI, ENSTO; u konsolí typu „pařát“ došlo ke snížení počtu poškozených ptáků modernisací z typu II. na typ III., a ty ještě obsahují ptákolavičku; konsole typu pařát III-R-JB obsahuje, zase, dva krakorce; velmi účinný v ochraně ptáků je sloup typu pařát III-JB-K.

Pokud tě to zajímá blížeji, kontaktuj Západočeskou universitu v Plzni, fakultu elektrotechnickou, katedru elektrotechniky a ekologie.

Jak vidíš, sedění na drátech není žádná selanka ani pro ptáky, a to mají dutý kosti, křídla a pařáty. Ty nemáš ani jedno, jsi úplně veliký, jako ale můžeš vyzkoušet, třeba se ti podaří, víš co – kreativitě se meze nekladou! 🤪🤓

Na dřevěné sloupy se kdysi dávno pomocí keramických izolátorů zavěšovaly snad jen telegrafní nebo vodiče místního rozhlasu. Ve vodičích místního rozhlasu bylo v okamžiku vysílání modulovaných 100V~.

Vysoké a velmi vysoké napětí je jen na stožárech s odpovídající mechanickou a elektrickou konstrukcí s odolností proti přeskoku elektrického oblouku.

Jako elektrikář jsem dostal nejeden zásah elektrickým proudem (nízké napětí) z neopatrnosti. Zásah vysokého a velmi vysokého napětí byste nemuseli přežít, aniž byste se dotkli vodiče!