Jak přesné byly přesýpací hodiny?

Přesýpací hodiny se vyrábějí dodnes a mohou měřit sekundy, minuty i hodiny
něco o historii těchto hodin zde : http://presypaci-hodiny.cz/

Důkazy i používání jsou ze 14 století. Předpokládá se však, že se už používali ve století 11, hlavně v mořeplavbě. Principem je gravitace. Přesnost byla nastavena výrobcem. Přesýpací hodiny jsou poměrně přesné. Nevýhodou je, že se musí otářet.

K vašemu doplnění otázky.

Při výrobě si pracovník musí připravil:

baňky, stojánek, sypkou hmotu

Příprava sypké hmoty
Mistr hodinář si vezme pytlík s již připravenou sypkou hmotou. Již připravenou, znamená, že sypká hmota je již přímo určena k použití do hodin. Tuto hmotu je nutno předem připravit přibližně tímto způsobem. Hmotu propereme ve vodě, zbavíme různých nečistot a naplavenin a následně sušíme, týdny i měsíce. Případně také pečeme v pecích pro toto určených. Jeli hmota vysušená, tak se pak prosívá (mnohokrát) přes síta, jemnost sít se postupně zvyšuje. A to tak, až dostaneme velmi jemné zrnka dané hmoty. V závěru ukládáme získanou, velmi jemnou a čistou hmotu do suchých míst, pro následné použití jako přesýpací hmotu do hodin.

Měření časového intervalu
Nyní musí hodinář určit přesné množství sypké hmoty, které vloží do skleněných baněk. Již před započetím práce musí vědět, jak velký časový interval mají výsledné hodiny měřit. Časový interval se pohybuje od minuty (6 kol) po 3 hodiny (18 směn). Pro jednotlivé druhy hmot, má hodinář již obvykle stanovené určité váhy. Ale přesto i po převážení a odsypání hmoty do baněk, následuje mnohdy i několika hodinové zkoušení, zdali se stanovené množství hmoty přesype v předem určený časový interval, nebo zda se uspíší či opozdí. Je to velmi jemná a obtížná práce, ale hodináři si nemohou dovolit sestavit hodiny, které by ukazovaly špatně čas. Byla by to jejich zlá vizitka a tak se moří a přisypávají a odsypávají gramy sem a tam, jen aby hodiny ukazovaly čas přesně.

Sestavování hodin
Když hodinář dospěje k názoru, že zvolené množství je správné a vyhovující požadavku, tak nastává fáze sestavování přesýpacích hodin. Hmotu vsype do jedné z baněk. po té přiloží prázdnou baňku zúženým hrdlem k hrdlu baňky se syspkou hmotou. Využívali hodinář ke spojení korkové, nebo kovové zátky, tak ji vloží do hrdel baněk tak, že polovina přesahuje ven zhrdla jedné baňky a na tu se zasune hrdlo druhé baňky. Spoje se po té stmelí pryskyřicí. A to ať už se zátkami či bez zátek. Nyní když má spojenou křehkou část hodin, dá se do sestavování stojánku. Vezme jednu plochou destičku a přilepí k ní spodní konce opracovaných tyček. Nechá zatvrdnout. Pak dovnitř vloží svisle spojené baňky s hmotou. A spodní část i horní část baněk opět potře pojivem. Celé to zaklopí druhou plochou destičkou, která se pevně přilepí k druhým koncům tyček a k horní části baňky. U kovových stojánku bývá stojánek takřka celý skutý dohromady již od kováře. Jen druhá plochá destička se po vložení skleněných baněk s hodinovou hmotou, nahoru připne. Lze ji tedy i odklápět, samovolně se neuvolní a nehrozí otevření při otočení hodin na odklápěcí stranu. U kovových stojánků je možné měnit skleněnou výplň hodin za novou, čímž lze ušetřit náklady do budoucna.

pravidla čím větší hodiny jsou, tím delší časový interval měří. Jak již bylo zmíněno, jsou vyráběny hodiny měřící dobu od jedné minuty po tři hodiny. Ale stojánky mohou být například vysoké 10 coulů a přitom každý z nich bude měřit jinou dobu. Máme-li tedy třeba čtyři deset coulů vysoké stojánky přesýpacích hodin. Tak první měří časový interval 5 minut, druhý 10 minut, třetí 15 minut a čtvrtý 30 minut. Jaký je mezi nimi rozdíl? Rozdíl je ve skleněných baňkách uvnitř stojánku a v množství sypké hmoty v nich. Záleží na tom jak moc je zúžený prostor ve středové cloně. Címž můžeme dosáhnout toho, že na první pohled budou baňky jednotlivých hodin vypadat stejně, ale podle velikosti otvoru v hrdle budou jinačí rychlostí prosypávat písek, či jinou hmotu a budou tedy měřit jiný čas. Takže i podle velikosti (úzkosti) hrdla jednotlivých přesýpacích hodin, lze rozlišovat jednotlivé druhy. Tedy vliv na časový interval (doba za kterou se přesype písek z jedné baňky do druhé) má velikost otvoru mezi baňkami a množství hmoty v baňce. čím více se ji tam nachází, tak zpravidla tím déle se bude prosypávat skrze středovou clonu. A čím větší jsou skleněné baňky, tím více sypké hmoty v nich může být. Každé přesýpací hodiny mají tedy určitý časový interval, který zobrazují. A podle těchto intervalů si je obvykle obyvatelé kupují, podle těchto intervalu jsou děleny. Velikostně se přesýpací hodiny pohybují od 8coulů do 20 coulů."

další podrobnosti v odkazu

http://www.dra­cidoupe.cz/in­dex.php?rub=pred­mety_jeden&skin=dar­k&id=1368&relid=&n_s=99&­ord=nickname&j_or­d=DESC

Samotné přesýpací hodiny jsou přesné. Tím přesnější čím jemnější je písek ( on to nebyl písek) v hodinách je. Nicméně každé přesýpací hodiny se časem začaly předcházet. Písek se drtil na jemnější a obrusem se zvětšovala kapilára kterou písek protékal.
Otázkou je kalibrace, ale ta nehrála v době kdy se tyto hodiny používaly žádnou roli. Z tohoto hlediska byly nejpřesnější vodní hodiny.
čas se měřil i jinými způsoby již před naším letopočtem. Takže kalibrovat bylo podle čeho.

dle velikosti zrn písku.-)

http://cs.wiki­pedia.org/wiki/M%C4%9B%C­5%99en%C3%AD_%C4%8Da­su