Jak jednat s partnerem, který své ženě zakáže jít na potrat?

Myslím,že je samozřejmě nutný dialog,ale na konečné rozhodnutí by měla mít právo žena. …:D

To je těžká odpověď, neb by muž neměl své ženě cokoli ZAKAZOVAT.
Mám za to, že manželství je partnerství a jako takové by mělo na tomto principu fungovat.
Mně nikdy mužský nic nezakazoval, protože věděl, že stejně bych se zařídila podle svého. Jeho názor jsem ale vždy vyslechla a nechala projít hlavou, někdy se i podle něho zařídila
A pokud by byly náznaky podobného chování, tak bych s ním nebyla.
Co se týče konkrétní situace, je to věc čistě těch dvou a nikdo NEMŮŽE znát ty jemné pavučinky jednotlivých spojených problémů a situací, které jsou nakonec vyústěním celé situace.
Nicméně si myslím, že: přestože nevíme vše o dané situaci, stejně je konečné rozhodnutí na ženě. Ona nejvíc ví, jak to cítí a jaké důvody ji k takovému rozhodnutí vedou.
A muž jen velmi, velmi těžko nahradí ženu – maminku, kdyby ona poporodní čas nezvládala. I když to možné je, nechci muže shazovat a znám takové případy. Jen – jsou to výjimky.

Nemám zkušenost , ale muž by neměl ženě nic zakazovat – je to sice jejich společné dítě ,ale hlavní rozhodnutí bych nechala na ženě , protože hlavní starost bude vždy na ní.
Pokud jsou partneři normální a rozumní dohodnou se -to je můj názor.
Doplňuji:
Terry moc pěkně a pravdivě jsi to napsala- díky

Upravil/a: hanulka11

Nikdo nic neví a všichni radí.
Pokud je to jeho žena tak má muž snad také nějaké právo o tom rozhodovat. S tím se manželka měla seznamit dříve. Pokud k interupci není objektivní důvod ,měla by žena brát také ohled na přání muže. Pokud dítě opravdu nechce, tak je to nezodpovědná žena. V dnešní době je dost prostředků jak se chránit !!!

Pokud má žena důvod k potratu, tak tam jít. Určitě si žena potrat nevymyslí kvůli rozmaru, ale dost často pro nespolehlivost partnera. A dost často takoví neseriózní jedinci právě předstírají svoji lásku a potom skutek utek, holku v tom nechají a ještě se o dítě soudí. Potom už je kariéra v práci – to je už na zvážení, nicméně opět když je partner k ničemu, a budoucí matku nepodrží a není jistota, tak žena by se pro dítě měla rozhodnout až se sama bude na to cítit.
Mimochodem – je nás skoro 7 miliard.

Ale take je situace i obracene,Ze, tehotenstvim zeny si maluji s vysnenym muzem budoucnost a pak jsou sklamane. Muz pokud na popud a dohody se zenou zadelaji na mimino,tak jsou v tomto problemu zodpovedni oba.Pokud se to stane nahodou,tak zase oba maji resit situaci.Pokud jsou zdravi a je predpoklad dobreho manzelstvi,neni co resit.Pokud si je muz jisty ,ze zenu ma rad a dite bude umet vychovat,tak proc se mu branit,ze dite nechci.Rekla bych,ze i muz je tvor ,ktery k sobe deti potrebuje,protoze ho naplnuji.Pokud trva na zakazu ,urcite to dela proto ze to chce a vi ,ze nezklame.Slovo zakazuji ti-ale vypovida o nadrazenosti muze,v takovem pripade,je treba skoumat co tim slovem rika.To uz je na povazenou i k samotne zene a jejiho zdraveho rozhodnuti.Je to druh vyhruzky.
Doplňuji:
Je to orisek,take to muze muz podat jinak,ale zena to veme do pojmu zakazu.

Upravil/a: Illines

partner ve vztahu řeší „problém“ !!! s partnerem…zákaz je ultimátum – a to nepatří ani mezi přátele natož partnery a už vůbec ne mezi manžele. Otázku dětí řeší lidé před vstupem do manželství…ti moudří řeší i ostatní záležitosti života – jako majetek a vůbec si snad alespoň sdělí své názory na budoucí společný život…jaké pak zákazy???? možná u fanatiků nějaké víry – ale i to snad ví "partneři předem …

Takže pro mě osobně: naprosto nepředstavitelná situace – která nemá dobré řešení – neb se spolu v tu chvíli nebaví partneři

Kamarádka se dostala do této situace.
Zařídila se sama,šla na interupci a manžel nic nevěděl.
Podle mne moc odvážný ale mají už tři děti.
Prej to pro ni bylo míň stresující než to řešit s manželem,stejně by to dopadlo tak že by si dítě nenechala.Stejnej problém a sto názorů.

Čistě hypotetická úvaha
Pokud by se žena na těhotenství a následnou péči o dítě necítila nebo nebyla připravená,neměl by muž po své partnerce chtít,aby dítě chtěla.Pokud by žena otěhotněla a přesto dítě nechtěla,ale partner ano,měli by si ti,jichž se to týká moc dobře promyslet co pak dál.Podle mě existuje riziko,že když se žena podvolí partnerovi a dítě se narodí,že jako matka nebude stát za nic a nebude mít k dítěti ten správný vztah,který by jako matka těšící se na potomka měla mít.Také tu je riziko rozpadu vztahu,myslím si,že když jeden něco chce a druhý ne,je lepší raději počkat,až budou chtít oba,aby pak ten jeden nebyl nešťastný.
Stejné je to v opačném případě,když je žena už těhotná a partner se na potomka necítí,nebylo by správné na muže tlačit,protože pokud muž není na miminko připravený nebo cítí,že by nebyl dobrým otcem a nebo je to jen zbabělec,co si chce život užívat bez komplikací,myslím že takový muž raději před takovým závazkem uteče.

Opravdu se dámy mýlíte v tom, že by o tom měla rozhodnout (jen) žena. Pokud to muž uživí! a nehrozí nějaká genetická komplikace, potrat není na místě.

radovat se,ze me partner miluje,a chce nase dite.pokud je zena normalni a je zdrava,na potrat nepujde,kdyz vi,ze dite bude vyrustat v uplne milujici rodine.nejaky blok musi vyresit ta zena v sobe.
Doplňuji:
jinak letos budu vdana20let a rozhodne ani me netrapi,ze nemam deti.obcas se necham zblbnout,ale nemenila bych.

Upravil/a: pizlicka

Damiano, ptáš se na vztahový trojúhelník, jehož součástí je tvůj partner, jeho žena a ty. Jak bys s ním měla jednat? Je-li to několikanásobný milionář, který snadno uživí svoji ženu a tebe a dále děti své ženy a později i tvé děti, tak s ním jednej slušně a nebraň mu; on totiž ví, co dělá. Je-li to chudák jako ty, tak s ním také jednej slušně, ale odkloň ho rychle na jinou milenku; je to sice poctivec, ale naivka. Takového bys neuživila.
Doplňuji:
Jestliže se Damiana ptá, jak má jednat s partnerem, který zakáže své ženě jít na potrat, potom má logiku že to pochopím tak, že Damiana má partnera, který má manželku které zakázal jít na potrat a že Damiana se táže, jak má s takovým partnerem jednat. V tomto ohledu jsem poradil podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a necítím se vinen. Jestliže moje odpověď tazatelku urazila, tak se velmi omlouvám, protože to jsem neměl v úmyslu. Když čtu reakci Damiany tak docházím k závěru, že asi došlo k nedorozumění v důsledku nepřesného zadání dotazu a že si to asi svojí nepozorností při formulaci otázky Damiana zavinila sama.
Dále jsem toho názoru, že ostatní odpovědí odpovídají na dotaz jen částečně. Vyjadřují totiž pouze názor na právo dovolit nebo nedovolit manželce potrat, ale neradí Damianě, jak má v konkrétním případě jednat se svým partnerem. Přesto dotaz považuji za zajímavý a všechny ostatní odpovědi též za užitečné a všem jsem dal paleček.

Upravil/a: Jose1f