Jak jednoduše rozeznat emitor a kolektor u tranzistorů? (Diskrétních součástek)

Jedno to rozhodně není. Tranzistory s kovovým kulatým pouzdrem mají obvykle u jedné elektrody výstupek a ten je nejblíže emitoru. Pak obvykle následuje báze a nejdál je kolektor. Pokud má 4 vývody, jeden je spojen s pouzdrem, v zapojení se ukostřuje a tvoří stínění (lehce ho identifikuješ pomocí ohmmetru). Používá se u vf tranzistorů. Jinak lze použít ohmmetru u kterého si zjistíme polaritu napětí na měřicích šňůrách. Měříme postupně odpor mezi všemi třemi vývody, každý proti každému a to při obou polaritách (změna polarity = prohození šňůr). Využíváme při tom znalosti, že se z tohoto pohledu tranzistor jeví jako dvě antisériově (proti sobě) zapojené diody. Místo vzájemného spojení diod je vyvedeno jako báze, další tvoří emitor a kolektor. U tranzistoru NPN jsou diody spojeny anodami, u PNP katodami. Je zřejmé, že při měření najdeš dva ze tří vývodů mezi kterými naměříš téměř nekonečný nebo vysoký odpor při obou polaritách napětí ohmmetru a jedná se tedy o kolektor a emitor. Zbývající je báze. Měříš tedy dále postupně zbývající 2 vývody proti bázi. Bude-li při + na bázi a – na zbývajících vývodech odpor velmi vysoký a při obrácení polarity (prohození šňůr) odpor nízký (desítky až stovky ohmů) jedná se o tranzistor PNP, v opačném případě o NPN. Který z vývodů je kolektor a který emitor poznáš z naměřených hodnot odporu obou přechodů (diod) v propustném směru, tj. té nižší hodnoty. Vývod, který vykazuje proti bázi o trochu menší hodnotu odporu je kolektor, ten s vyšší hodnotou je emitor. Je to proto, že plocha kolektorového přechodu je větší, než plocha emitorového. Problém nastává u tranzistorů, kde je na čipu navíc vytvořena paralelně k vývodům kolektor – emitor tzv. substrátová ochranná dioda (to byly, co si vzpomínám, nějaké KF 5×x?). I to se dá, jen se musí trochu víc myslet, ale to je u elektoproblémů normální. Samozřejmě, že takto se dají zkoušet jen tranzistory bipolární, ne fety! Na to jsou zase jiné finty. Anebo můžeš použít nějaký profi zkoušeč, případně konstrukci podle AR, … Já jsem vycházel z toho, že ohmmetr má každý bastlíř po ruce. K tomuto jsem používal kdysi ručkový přístroj Avomet II (DU 10) s 1,5V článkem uvnitř a spokojenost.

Upravil/a: orwell

Není to jedno.
Musíš si najít dokumentaci, kde je součástka namalovaná a vývody označené. Obvykle se tomu říká katalogový list, anglicky datasheet. Mnoho jich najdeš tady: http://www.allda­tasheet.com/

Ale když chybí označení, bývá problém. Typů transistorů je mnoho, PNP,NPN, vf,nf… atd…je to o vodivosti, frekvenci, výkonosti atd…Kdo je alespoň minimálně zasvěcený, změří si průchodnost při slabém zdroji energie apod. neboť mezi kolektorem, emitorem a bázi existuje určitý vztah.

Na některých velkých výkonových to bývá napsané.