Avatar uživatele
paul1

Jak jste duševně odolní?

Jedná se odolnost proti stresům, strachu, výzvám a pod. Tato odolnost ovlivňuje v mnoha případech schopnost podávat dobrý výkon, má vliv na zvládání bolesti a traumat, schopnost být kreativní, zvídavý, nezávislý a pod.

Zajímavá 3Pro koho je otázka zajímavá? aliendrone, Ametyst, Filip84 před 734 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
Ametyst

JIná odpověď

Nemám ráda překvapení, vlastně ani ta příjemná. Už chci konečně vést obyčejný nudný život. Copak to jde? Jak říká Jarek Nohavica, “ plebs se nesmí nudit “. Zvídavosti se teď nedaří, vyžaduje se poslušnost.

Upravil/a: Ametyst

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
hard work

JIná odpověď

Je to věc temperamentu, povahy, životních zkušeností i výchovy. Těžko odpovídat a pasovat se do určité kategorie. Každý den to může být jinak, záleží na aktuálním rozpoložení.

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
Drap

JIná odpověď

Jsem přiměřeně odolný.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Rokio

JIná odpověď

Podle mě mám slušnu frustační odolnost.

Zaprvé, na základní škole jsem byl docela tvrdě a dlouhodobě šikanován. Dva spolužáci a zároveň dvojčata mě asi 50krát zmlátili, a přesto jsem tu školu perfektně zvládal.

Zadruhé, Na základce jsem musel pořád chodit do kabinetu a na OA také plus jsem musel brát léky, které mě psychicky ničili, a přesto jsem školu zvládal. Rovněž jsem se tvrdě učil.

A zatřetí, spousta zcela normálních a zdravých lidí říká, že se zblázní, i když jde vyloženě o naprostou banalitu. Já tohle neřeknu, i když jde o větší problém.

Z toho všeho plyne, že jsem slušně psychicky odolný.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
jirka F

Jsem emočně nestabilní a úzkostlivý

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Filip84

JIná odpověď

Česky se to, co popisuješ, spíše nazývá frustrační odolnost. Každý jí máme nějakou, ale u každého má margo. Frustrační odolnost se dá cvičit, a ne, není nutné jí cvičit na Lageru, nebo ve vazbě. 🙂

S frustrační odolností jde, ruku v ruce, emoční labilita / stabilita, protože pokud má někdo nízkou frustrační odolnost, všecko se ho dotýká.

Na věc má vliv úzkostně inhibovaný temperament. To je dosti často dědičná disposice, a k tomu je to velmi silně ovlivněno výchovou a prostředím v dětství a dospívání. Člověk, který má vysokou frustrační odolnost, logicky nebude příliš úzkostný, protože se ho málo co dotkne, takže, i když bude mít úzkostně inhibovaný temperament, tak protože si nebude brát nic osobně a málo co se ho dotkne, nebude spouštěč, no a není spouštěč – není úzkost, podle stalinské doktríny není člověk – není problém. 🙂

Problém dnešních generací je, že se mají moc dobře, to je jedna stránka věci, a do toho hyperprotektivní výchova. Nic neřeší, všecko má, když něco vymastí, tak namísto „když se to zlámalo, dej to spravit, nauč se, synečku, hospodařit!“ přijde mamá, nebo papá, a to „vyhladí“.

Třeba dělal burdel ve škole a otec Levan Levanovich Levanovskiy pošle Vasila s Igorem na „zdvořilostní návštěvu“ za panem učitelem, oni mu při ní ukáží katalog protéz (kdyby, náhodou, potřeboval, tak aby věděl) a vysvětlí mu, že když bude mladý Levanovskiy prospívat a bez problémů, bude si žít jako car, a když ne, tak jeho už to nebude trápit, protože na dně přehrady ho nebude trápit nic. 🙂

A, jednoho nekrásného dne, tento Matrix skončí. „Dítě“ začne pracovat, a tam se ho nikdo nebude doprošovat a nikdo kolem něho nebude chodit po špičkách. On tomu ale není zvyklý, takže najednou je vhozen do situace, methodou „hoďte neplavce do vařící vody, žádný plevel nezůstane!“, kterou neumí řešit. Všecko ho stresuje, no a výsledkem je nekvalitní život, neurosy, úzkostně generalisované poruchy, deprese atp.

Vím, o čem mluvím, to není nějaká vyčtenina, já to měl ne tolik, ale taky tak nějak podobně. Naštěstí, ars philosophia dá člověku odpověď na všecko a řešení máme každý v sobě. 🙂

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
aliendrone

JIná odpověď

Tohle přeci JÁ nemohu objektivně hodnotit. Navíc to mám nějak „přehozené“, čím více se všichni chytají za hlavu, šílejí a panikaří, tím VÍCE jsem klidný, soustředěný a podávám lepší výkony/výsledky. A NAOPAK, pokud je „vše OK, pohodička“, tak „startuji na první našlápnutí“ a jsem schopen TAKOVÝCH BLUNDRŮ, že to později ani samotná moje hlava nebere. :(

To první mnozí obdivují a svědčilo by o tom, že jsem „držák, spolehlivost sama“ a z toho druhého prozměnu ostatní šílí div nebrousí nože a svědčí to o tom, že má psychická stabilita/odolnost je téměř nulová. Jako kdybych neuměl pracovat jinak, než pod tlakem nebo co. Tak si vyber. :)

BTW – Nemusíš se unavovat s komentářem, že jsem magor, tohle už vím dávno. Nebyl bys tak jako tak první, kdo si toho všiml. ;) :D :D

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Porkman

Jsem emočně nestabilní a úzkostlivý

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce
Avatar uživatele
aliendrone

Ametyst>>> Tomu „…chci konečně vést obyčejný nudný život.“ PERFEKTNĚ ROZUMÍM. I tomu dalšímu, protože tím smutným faktem je „COPAK MĚ NĚKDO NECHÁ?!?“ :(
Měla bys změnit nick (jestli to tady jde) a z polodrahokamu povýšit na DRAHOKAM! ;) :D :D

Avatar uživatele
Ametyst

Hihihi, to je krásná poklona, díky. Nějaký šutřik si vyberu.:-))

Avatar uživatele
paul1

pro Filip84: jeden ze zdrojů : https://konfe­rencie.efocus­.sk/images/fi­les/Co_je_Du%c5%a1ev­n%c3%ad_odolnos­t.pdf

Avatar uživatele
paul1

pro Filip84: jeden ze zdrojů : https://konfe­rencie.efocus­.sk/images/fi­les/Co_je_Du%c5%a1ev­n%c3%ad_odolnos­t.pdf

Avatar uživatele
Filip84

Ametyst: Samozřejmě, že to jde! Je jen a pouze na Tobě, co / koho si do života pustíš, a co / koho nikoli. 🙂

Avatar uživatele
Ametyst

Možná v ideálním světě. Instituce si přece nikdo k sobě nezve. Jak se šmírovací technologie zlepšují a data centralizují, nikdo neuteče. Zdravotní pojišťovny píšou dopisy, že nečerpáme preventivní péči. Místo aby byly rády, že ušetří. Starat se o sebe je dnes ultrapravicové.:-)

Nový příspěvek