Jak k jídlu, tak k dílu, je to pravda?

Staré přísloví, které určitě platilo v době svého původu. Vzniklo zřejmě z toho, že při celodenní práci na poli, např. o žních, se všichni rychle najedli, aby prác do večera dokončili. Takže krátký čas na jídlo, delší čas na práci.

Z toho vyplynulo, že kdo jí rychle, víc udělá – tedy jak je k jídlu, tak je k dílu.

Myslím si, že v současnosti už přísloví platí výjimečně. Občas někdo jídle „zhltne“, když má práci rozdělanou a chce ji dokončit.

Spíš se dnes dá použít přísloví: čas na jídlo, čas na práci. Je třeba učinit něco, aby se něco dalšího učinilo.
–
Když jí někdo rychle, pracuje rychle. Z toho přece vyplývá i opak,, že když se v někdo v jídle nimrá, je pomalý, někdy až líný.

Rychlost je opakem pomalosti, takže význam je vyjářený
nepřímo, opakem, je obsažený v předchozím tvrzení.

Upravil/a: annas

Pokud by to byla pravda, tak by můj brácha byl nejpracovitější člověk na světě.

Souhlasím – ´lidové moudrosti´ jsou založeny na skutečnosti (byť někdejší – takové „sedávej panenko v koutě…“ už dneska neplatí…).
😉

S tímhle mají někteří problém. Mám pocit, že toho někdy více sní, než udělají. 🙂

Souhlasím s tebou a také s annas v první půlce její odpovědi.Protože přesně tak to mám já. Sice nedělám na poli,ale už ani neumím jíst pomalu,někdy jídlo doslova zhltám,protože toho potřebuji hodně stihnout a věčně honím čas.Což mě dost mrzí,protože to není zdravé a lepší je si jídlo vychutnat.

Teď už ne. Souhlasím s annas.

myslím že je to přesně naopak, no výjimky mohou bejt…

Naopak. Kdo se furt cpe, udělá kulový, bo enem leží, tráví (energie v ř.ti) a puchne, jak nějaká šelma ..v potravním řetězci hodně vysoko.
Navíc nemá cenu dlouhodobě zaměstnávat lidi, kteří ti v práci jedí, a to zas vyplívá z podobnýho pořekadla- …víc sezobe a dřív pojde!