Jak moc soukromí máme v soukromém soukromí?

Keď si vypnete mobil, nezapnete počítač, nezapnete televízor pripojený na internet a nemáte „inteligentnú domácnosť“ riadenú elektronikou, nebudete debatovať vo dverách bytu so susedmi a hlavne budete ticho sedieť za stiahnutými kovovými žaluziami, alebo v bunkri aspoň 10m pod zemou máte relatívnu možnosť mať súkromné súkromie.

PS. nezabudnite si na stenu zavesiť plagát https://poznam­kypanabavora.fi­les.wordpress­.com/2013/06/nem­luvotom-1.jpg
https://www.re­trocedule.sk/wp-content/upload­s/2021/06/p372-cedula-citaty-300x300.jpg
https://www.re­trocedule.sk/wp-content/upload­s/2021/06/p375-cedula-citaty-zivot-300x300.jpg

Jak si to kdo zařídí, tak to má.

Soukromě řečeno soukrome dost

Asi čím dál méně. ☹
Vezměme si třeba robotické vysavače:
„Už i doma byste se měli mít na pozoru před špiony. Francouzský deník Les Echos přišel se zjištěním, že robotické vysavače mohou prodávat informace získané u vás doma. Některé značky automatických vysavače mohou lehce odhalit uspořádání vašeho domu nebo bytu. Je proto načase začít těmto domácím pomocníkům nedůvěřovat.
Značka iRobot, která prodává automatické vysavače Roomba, oznámila, že chce informace o poloze získané ze svých produktů prodávat Amazonu nebo Googlu.
V podmínkách pro použití produktů iRobot je zároveň napsáno "Společnost si vyhrazuje práva na sdílení informací svých klientů se svými obchodními partnery“.
Proto uživatelé produktů iRobot nemají garantováno, že se s jejich informacemi bude nakládat podle jejich představ."
https://www.ty­den.cz/rubriky/ve­da/technologi­e/mohou-domaci-spotrebice-ohrozit-nase-soukromi_439730­.html

Příjde na státě (z hlediska poměrů, práv), lokalitě, situaci a hlavně i jedinci.
Záleží, jak moc ti do sourkomí zasahuje stát nebo jiní lidé, třeba sousedé a podobně. V některých kulturách (či ideologiích) třeba ani soukromí moc neexistuje, a to nejen soukromé vlastnictví. Tam by ti stát, společnost mohli zasahovat do všeho (to vlastně do určité míry může kdekoli).

Obvykle víc než ve veřejném soukromí, jako je vlakové kupé. Příznivci kupé tvrdí, že výhodou kupé je, že tam mají soukromí, ale já nejsem nijak nadšený ze sezení v malém těsném uzavřeném kamrlíku s cizími lidmi a žádné soukromí v tom nevidím, spíš v tom vidím podmínky, aby ti dominantní dominovali, chtěli diktovat svoje pravidla, nechtěli se mírnit a brát ohledy na ostatní, když těch ostatních v tom kupé přece je jen několik málo. Jsem rád, že přibývá přehledných velkoprostorových vozů, kde se cítím lépe, a nemusím už jezdit v oddílových vozech s nuceným seskupováním lidí do skupinek, kde se vzhledem k malé velikosti skupiny někdo může vpravit do role vůdce a ostatním vnucovat svoje podmínky. Já při cestování žádné hry na vůdce a podřízené hrát nechci. Raději cestuji ve velkoprostoru, kde toto nehrozí, protože naštěstí role vůdce tak velké skupiny nikoho neláká.