Jak mohou spřátelené země reagovat, pokud si u nich Zelenskyj zažádá o vydání všech svých občanů schopných mobilizace?

Prvotním záměrem ukrajinského prezidenta, zdá se, bylo, „konečně“ otevřít hranice dokořán, pro stup Ukrajině. Nacpat se do EU a NATO. Uraženě se vyjadřoval v tom smyslu, že se nebude tlačit někam, kde ho/je nechtějí.
To vše v době kdy Německo a Západ „otálelo“, především s vojenskou pomocí.
Jaký to vzalo spád, jsme všichni mohli být svědky…..
Postupně pan prezident t zvyšoval své požadavky a „přání“…. Ty bývaly postupně „vyslyšeny“….
Je jisté, že pan prezident si po letech vzpomněl na něco, co mělo být na počátku vojenského konfliktu, PRVNÍ, základní podmínkou „odchodu Ukrajinců, ze země“.
Na západní hranice mířili zdraví, mladí muži a ti ostatní.
Vždy, když je nějaký „úprk“, jdou v první linii ti movití, kriminální živly, ti co jdou za vidinou dobře placené práce, ta vidinou snadného života, za změnou života, političtí nespokojenci a pak váleční uprchlíci (i ženy a děti). Většinou ti, kteří na to mají finance, část těch, kteří seberou odvahu a zoufalých, utíkajících do bezpečí.
Seznamy:
Spřátelené země mají přehled jen o těch mužích, kteří požívají sociálních výhod (podpory), v daných zemích. Případně o legálních zaměstnancích

Ak štát prijme na svoje územie vojnových utečencov a tí počas svojho pobytu neškodia tomuto štátu, požívajú ochranu hostiteľského štátu, pokiaľ príčiny ich opustenia vlasti pretrvávajú.
Žiaľ, nie vždy sa to hostiteľským štátom, alebo utečencom, dodržiava.
Trochu inak znie riešenie situácie ekonomických utečencov, medzi ktorými nájdeme aj niektorých súčasných „vojnových utečencov“, ktorí nepriaznivú situáciu na Ukrajine využívajú na vlastné ekonomické obohatenie.

Upravil/a: led