Jak může stát lépe ovlivnit trh, kde je jen pár velkých hráčů (např. banky), aby zajistil větší konkurenci a lepší ceny?

Jak může stát lépe regulovat trh, kde dominují jen pár velkých hráčů, jako například bankovnictví, energetika nebo maloobchodní řetězce, aby zajistil skutečnou konkurenci a férovější ceny pro spotřebitele? Na těchto trzích často dochází k tzv. předstírané konkurenci, kdy společnosti formálně nespolupracují, ale díky svému postavení na trhu a podobným strategiím dokážou jednat jako kartely bez přímých dohod. Manažeři velkých firem dobře vědí, jak se chovat tak, aby udržovali vysoké ceny či omezovali konkurenci, aniž by porušovali zákon.

Mohl by stát zavést danění podle míry tržní koncentrace nebo jiná opatření, která by firmy motivovala k větší konkurenceschopnosti? Například vyšší daně pro společnosti s vysokým tržním podílem, nadměrným obratem nebo extrémně vysokými zisky, které signalizují nedostatek konkurence? Měly by se zohlednit i další faktory, jako je počet zaměstnanců, výše mezd či podíl na trhu, aby stát lépe rozlišil mezi firmami, které zneužívají své dominance, a těmi, které skutečně přispívají k růstu ekonomiky? Jak můžeme zajistit, aby regulace nebyla pouze formální, ale skutečně podpořila konkurenční prostředí?

Upravil/a: quentos

Odpovědět

Zajímavá 0 před 11 dny

Sledovat Nahlásit

Diskuze: 4 příspěvky, nejnovější před 11 dny

Odpovědi

Pepa25

Popisovaný stav ekonomická teorie nepopisuje jako „předstíranou konkurenci“, ale má pro něj název oligopol.

Vyšší zdanění není dobrý nástroj, protože dále deformuje trh (po jeho zavedení by se firmy různě účelově rozdělovaly, aby byly malé, těsně pod hranicí pro větší zdanění).

Obvyklé nástroje proto jsou:

antimonopolní právo kontrolované zvláštním úřadem, který schvaluje fúze, řeší podezření na kartelové dohody a uděluje pokuty
podpora konkurence snižováním bariér na trhu: typicky u přirozených monopolů (typicky energetika, ale i železnice atd.) dochází k oddělení infrastruktury od obchodní činnosti a tak posílení konkurce (nyní si nemusíte kupovat elektřinu od vlastníka drátů, ale od kteréhokoliv z desítek obchodníků s elektřinou)

1 před 11 dny

0 Nominace Nahlásit

da ny

V tržním hospodářství, stát ceny obvykle nereguluje (bohužel, ani v situaci „nouzové“,
tam, kde by mohl. Viz. kapitalismus.
jak to „umí“ i jiné státy EU).
Tam, kde „funguje“ kartel, se těžko prosadí nový (slabší) hráč na trhu. Musel by mít výraznou podporu zákazníků, klientů.
Chybí politická vůle (!) ,
možnosti, nápady a podnikatelská sféra je nenasytná.
Páky, které by stát mohl mít, nedokáží politici v praxi uplatnit (zavést).
Převažují osobní zájmy (podnikatelské sféry, z řad politik§), nad potřebami lidí ve společnosti.
„Finanční nouze“ občanů se řeší státní sociální podporou. Podporou těch,
kteří i s ní se pohybují (zůstávají), na hranici bídy. a pomáhá těm, kteří nemají
pracovní návyky, jsou nezaměstnatelní (nic neumí). Pracovat nebudou, nebo
ze zdravotních důvodů nemohou (nějaký typ ID).
Mnoho lidí (i z řad osamělých důchodců), si pro své žebračenky na ÚP nedojde.
Samoživitelky k tomu „donutí“ starost a péče o děti.

Jistě víte, že několik bank a peněžních ústavů , obchodních řetězců, operátorů, poskytovatelů kabelových služeb, zaniklo (krach, odchod z ČR, sloučení, koupě).
Stát nemůže určovat ceny obchodníků. Měl by je umět dobře zdanit, ve prospěch ČR.
Zejména zisky bank, které končí za hranicemi (u vlastníků). ;)
Vše, co bylo v 90. letech ještě regulováno (třeba nájemné, než se rozprodal městský, státní, podnikový a družstevní bytový fond), skončilo deregulací.
Stát, který má o občany zájem, dokáže vytvořit dobré životní podmínky (cenu energií, pohonných hmot aj. Lidé, žijící v takové zemi je mají „za pakatel“ i zdarma).
https://www.cnb.cz/cs/casto-kladene-dotazy/Jak-jsou-pojisteny-vklady-u-bank-a-druzstevnich-zalozen-v-CR/

Upravil/a: da ny

1 před 11 dny

0 Nominace Nahlásit

Ametyst

Čím víc regulací, tím méně konkurenceschopnosti pro malé a menší podniky a firmy, o OSVČ nemluvě. Pod regulacemi se udusí. Regulace přežijí jen ti největší, malí jsou plánovitě likvidováni. Toto je výsledek. Prosperita je minulostí, Stát sílí (míněno tím, že EU strká nos do všeho). Vlády nepracují pro své občany, které naopak zdaňují jako šílené, ale pro nadnárodní monstra, která vyvedou peníze do zahraničí. Vidíme to každý den.
Nejnovější týdenní činnost Bruselu: https://neviditelnypes.lidovky.cz/zahranici/eu-co-noveho-v-bruselu.A241008_192620_p_zahranici_nef

Upravil/a: Ametyst

1 před 11 dny

0 Nominace Nahlásit

Diskuze k otázce

tadeas.klime

Jde o to že prakticky dokonalá konkurence a nebo čistý monopol neexistuje … tj.
Zpřísnění antimonopolní legislativy – Posílení zákonů proti kartelovým dohodám a neférové spolupráci mezi oligopoly.
Podpora vstupu nových hráčů na trh – Snížení překážek pro nové firmy, které chtějí vstoupit do odvětví.
Omezování fúzí a akvizic – Pečlivější kontrola slučování velkých firem, aby nedošlo k posílení oligopolů.
Transparentnost cenové politiky – Zavedení pravidel, která by firmy nutily zveřejňovat více informací o tvorbě cen.
Podpora menších podniků – Poskytování finanční pomoci nebo daňových úlev menším firmám, které mohou konkurovat velkým hráčům.
Rozšiřování přístupu k informacím – Zajištění, aby spotřebitelé měli lepší přístup k informacím o nabídkách na trhu a mohli se lépe rozhodovat.
Zvýšené pokuty za protisoutěžní jednání – Zavedení tvrdších finančních trestů pro firmy, které spolupracují proti zájmům spotřebitelů.
Rozvoj alternativních technologií – Podpora inovací, které umožní vznik nových alternativ k existujícím oligopolním hráčům.
Snížení bariér pro mezinárodní konkurenci – Umožnit snadnější vstup zahraničních firem na domácí trh, čímž se zvýší konkurence.
Spotřebitelské vzdělávání – Zvyšování povědomí spotřebitelů o jejich právech a možnostech na trhu, aby lépe poznali, kde je konkurence jen předstíraná.
Podpora družstev a sdílené ekonomiky – Umožnění alternativních forem podnikání, které mohou narušit hegemonii oligopolů.
Regulace reklamy a marketingu – Omezování manipulativních marketingových technik, které znevýhodňují menší konkurenty.
Zásahy státní správy – Zavedení mechanismů, kdy stát může zasáhnout a podpořit konkurenci na trhu, například snížením daní pro nové firmy.
Nezávislé monitorování trhů – Vytvoření nezávislých institucí, které budou pravidelně sledovat trhy a identifikovat oligopolní praktiky.
Veřejné projekty a konkurence – Investice do veřejných projektů, které mohou konkurovat oligopolům v klíčových odvětvích, například energetice či telekomunikacích.