Odpoveď byla označena jako užitečná

Neznáme téma, píšete, že teori jste se seznámil, takže co chcete slyšet. Slovní zásoba je vaše: neopakovat slova, minulý čas – viděl jsem, slyšel jsem … ale např. bylo slyšet hukot letadel , můj zrak se zaměřil na nedaleký strom atd ..

Zřejmě budu opakovat to, co víte. Zkuste se podívat do vyhledávací lišty, otázka na vypravování už byla, třeba se ještě něco dovíte.

Vypravování:

• děj, příběh, napsaný tak, aby si ho čtenář dovedl představit
• děj v průběhu, logická souvislost nebo časová posloupnost, událost skutečná nebo vymyšlená
• důležitá je zápletka

Můžete vyprávět postupně, odbočit od děje, využít i popisu, např. místa, kde se příběh odehrává.

Není nutné užívat přímou řeč, ale slouží k oživení, rovněž nezáleží na délce vět. Můžete vypravovat jako autor er formou (on) o někom, nebo ich formou – vypravujete sám o tom, co jste prožil.

Je třeba vypravování odlišit od dějového popisu

Dějový popis nemá zápletku na rozdíl od vypravování. Říká se mu také dynamický, tedy popis děje . sem patří třeba pracovní postup i jako návod k činnosti.
Obraz událostí, zajímavé či nezajímavé objekty,. Důležitý je sled – popis např.. shora dolů, nebo naopak, od důležitého k méně důležitému atd.

Dějový popís – např. Naše dovolená – popíšete, kde jste byli, co jste viděli . procházíte městem – užíváte dějová slovesa, upoutala náa, poznali jsme, zaujalo nás, za zahlédnutí stálo Neopakovat stále sloveso být…

Vypravování – Naše dovolená – něco, co se vám třeba na dovolené stalo, nějaký příběh – třeba jste si zlomil nohu, a co se kolem toho dělo. Můžet začít popisem, kde jste byli atd.

Něco z toho, co jsem uvedla ve svých dřívějších odpovědích o vypravování …

Začni z druhé strany zájmů. Ne z té strany, kde by se zdálo že jde oblíbené téma, jako jsou počítače a prodej her pro Windows, ale spíš takové téma z tvého osobního života, cestování, sport spojený se zájmem. Útvar a sloh neznámý.
Vytvořme v mysli náčrt, body.

Čím začít.

Okolí Moravského krasu je oblíbené místo pro poznávání scenerií přírodních krás. Rádi se sem vrací nejen utrácející turisté schopni zaplatit za všechno. Za hotel. I když se všude nesmí tábořit, dá se v přírodě přežít. Pokud tedy není sníh. Moje zážitky z těchto míst jsou spojeny s vyrůstáním v jedné z okolních vesnic. Pamatuji si jako by to bylo včera,
tím nic nepokazíš,
když jsme jako malé děti procházeli stezkou …, a tyto vzpomínky na tento kraj mě vrací zpět abych poznal krajinu blíže.

Nemusí to být bakalářská práce kde se kopíruje věta od slova a slovo od věty z různých blogů, ale třeba
nad náhorní plošinou je stará tvrz.
Nebo slovo od slova. 🙂
Dostaneme se k ní odbočkou z cesty vedoucí podél břehu … .

Můžeš použít i věty z tvé poezie, pokud máš takové nadání.
(Nebo věta od věty. 🙂 )

Tvrz, vymýšlím si, býval hrad a ten vznikl kolem roku 1300. Dnes už jsou vidět jen základy a studna. Odtud je výhled na široké okolí … . Tato místa bývala inspirací malíře … a spisovatele …, který je s těmito místy spjat,

nebojme se nyní číst a stahovat z Ulož.to protože internet vede ke vzdělání, a napsal dílo poprvé uveřejněné v tisku … .

Místa které navštěvuji na kole, jsem si vybral proto, abych mohl beze spěchu vychutnat přírodu. Je to cesta která je položená výše než cyklistické stezky, proto nepotkávám závodící cyklisty s osobami na kolečkových bruslích. Pro závodníky soutěžící sami se sebou je pohodlnější asfaltová cesta. Tato cesta vede od … a začíná otevřenou závorou – bůhví, co by se stalo kdyby závora byla spuštěná a projel bych plnou rychlostí s domněním, že je to páska přetažená přes cestu.

Na začátku celkem zdlouhavé trasy kterou chci popisovat končí vesnice a zde se můžeme občerstvit na místě zvaném …
Asi po jednom kilometru je výhled na … a je to oblíbené místo odpočinku s dřevěnými lavičkami a naučnou tabulí, kde si rádi hrají děti. V těchto místech je kamenitá stráň, lidé zde staví takové zvláštní stavby z kamenů.
Nebojme se opatrně používat vlastní řeč která bývá pochopitelnější než jazyková exhumace odborných názvů a sousloví.

Po cestě můžeme vidět stromy na kterých jsou saprofyty. Na opačné straně kopce je bývalá/ … která/ kvůli ochraně přírody skončila činnost v roce 19.. .

Jak to vlastně začalo.

Před loni jsme já, kámoš a kámoška spolu s …
Nemusí se celé psaní omezovat na nudné popisování neviděného, bez vlastního zážitku:

Když jsme odpoledne rozdělávali oheň v místech poblíž Mrtvého potoka, vzpomněli jsme si na konzervy které jsme vzali s sebou. Neměli jsme ovšem otvírák, takže někoho napadlo vzít kámen a sním bušit do konzervy. Ta pod tlakem praskla, jenže obsah jsme z ní stejně nevydolovali. Opékali jsme tedy houby které jsme nasbírali. Je zajímavé, jak je lidstvo závislé na informacích. Trochu se připozdívalo a někoho napadlo abychom se podívali na odjezd vlaku, autobusu, … pomocí mobilu. Ovšem v těch lesnatých místech žádný signál nebyl, takže nezbylo, než sejít o 300 metrů níž kde je ta hlavní stezka a poptat se tam… Jenže.
Přiblížili jsme se k chaloupce která se zdála obydlená. Jirka vešel na pozemek na kterém byl hřbitůvek pro pejsky a kočky. Otevřela nám babice a ptala se co si přejeme.
Nemusíš v každém slohu vnutit pravdivé informace, protože jde o kreativitu. Tohle vymýšlím 2 hodiny a dává to zabrat.

Jirka odpověděl, že „tam, za tou horou se žene obrovská bouře.“ „Já vím“, odpověděla babice. „Pojďte dovnitř, mám pro vás místo, kam vás můžu schovat. Ale předtím mě musíte zatopit v peci. Pak vás můžu schovat před bouří.“ Přesně takhle to řekla, babice jedna! My jsme tedy nelenili a přinesli z lesa pár otýpek dřeva na zatopení. Jenže ona nám místo spaní nabídla seník na pahorku opodál. Vešli jsme tam. Hladoví, unavení, bez signálu. Byl čtvrtek, zpět bychom se trmáceli … kilometrů. Bouře se přihnala dříve než jsme stačili igelitem zakrýt střechu. Vítr pohazoval naším seníkem jako by byl z papíru. Báli jsme se. Jitka chtěla říct, že se jí něco na té babičce nezdálo. Ovšem skrz dřevěné stěny ji zahlédla jak vychází ven z chaloupky s dědkem. Než jsme stačili zaregistrovat co má její dědek v ruce, dostali jsme strach. Nejde přece o to, co víme o mobilech a zálohování! Co známe ze školy! Nevíme proč se blíží k našemu seníku a chystáme se na útěk. Babice s dědkem jdou po nás. Jsou blízko a Jitka konečně řekne: „vypadněme odsud!“
Popadnu batoh, Jirka zhasl bateriovou svítilnu, chytl mě za rukáv a pelášíme ven. Už jsme viděli co má dědek v ruce. Sekyru! To je sekyra, rychle pryč! Déšť nám valil přímo do obličeje,
nebojme se použít tuto formulaci když jde o život.
Někdo upadl, v blátě leží Jituška. Zastavil jsem abych jí pomohl vstát. „Jitko prosím tě vstávej.“ Dědek nás dobíhal a rozpřáhl se sekerou. A od té doby máme prdel na dvě poloviny.
Rány jsme si zavázali a spěchali v té bouři na nádraží. V batohu jsem měl učební pomůcky a na zpáteční cestě vlakem společně řešili úkol jak dát dohromady útvar s jazykovými prostředky které jste nás ve škole naučili. Protože tato místa plné přírodních krás jsou poblíž naší školy, doporučuji školní výlet touto (naučnou stezkou) trasou. Dostaneme se k ní když pojedeme z … nádraží na … . Odjezd v poledních hodinách bývá asi po 30ti minutách, návrat asi za dvě hodiny. Ovšem chaloupku v místech 200 metrů od vedlejší cesty raději obejděme v tichosti. Nech se inspirovat čtením toho co tě zajímá z okolí.

Na kontrolu překlepů a gramatiky používám Open office, klávesy se totiž netrefují do prstů.
Přidávám link na hudbu https://soundclou­d.com/equinoxe67

a

https://soundclou­d.com/analog-80/sets/80s-soundtracks