Je tato slohová práce vypravování?

Dobrý večer,
je prosím Vás tato slohovka vypravování? Ptám se proto, aby to nebyl dějový popis. Je tam určitý začátek (.....), který navazuje na moji práci. Je tam plno chyb a nesmyslu, které samozřejmě opravím.

děkuji

Africké dobrodružství

.....byl jsem tak okouzlen přirodou, že jsem úplně zapomněl, že jsem součástí školního oddílu. Začal jsem hledat stopy poo mích přátelích. Pobíhal jsem z jedné strany na druhou. ,,Jiirkoo, Terezooo, pane profesore, haloo!´´ křičel jsem. Nic se neozvalo, pouze jsem slyšel zvuky přírody a poskakujícich opic na stromech.
Patnáct minut jsem se prodíral listnatou florou a stále ani náznak přitomnosti lidské bytosti. Začal jsem propadat panice a strachu. Obloha se pomalu zatahovala. ,,Zachovej klid, ty to zvládneš!´´ říkal jsem si. Rychle jsem si prohrabal kapsy, ovšem telefon jsem zapomněl v táboře, jediné co jsem měl byl foták a svítíci baterka. Přemýšlel jsem kudy se mám tentokrát vydat, když v tu chvili přiskočila opice na větev, která byla těsně nademnou. Vylekaně jsem sebou cukl a spadl na zem. Podíval jsem se na opici, která stále sedela na vetvi a hledala přímo na mě. Byl jsem v udivu, stále mě pozorovala a lidskými gesty jako kdyby mi říkala ,,pojd zamnou,´´. Popoběhla, když jsem vstal, čekala až jí budu následovat, aby mohla udělat další pohyb. ,,Možná mi chce ukázat cestu,´´ říkal jsem si a vydal se za ní. Musel jsem se přizpůsobit její rychlosti, jelikož byla velmi mrštná. V hlavě jsem si říkal, zda je to ta spravná cesta a doufal jsem, že své přátelé najdu. Ikdyž mi to přišlo vše podivné, překonal jsem veškeré překážky, které mi opice připravila. Poté se zastavila a zmizela v korunách stromů. Rozhlížel jsem se po okoli, ale nikde nic.
Po nekolika minutách jsem slyšel vřeštění v listech stromů. Pomalu a vystrašeně jsem se otočil k těmto zvůkum. ,,Nééé´´ zařval jsem, když houno skákajících opičáku mířilo přimo na mě, chtěl jsem utéct, ale náhle jsem zakopl a spadl na zem ,která podemnou propadla. ,,Auu´´ zařval jsem. Cítíl jsem bolest. Při pohledu na ruku, mě zachvátila panika, měla atypický tvar, byla zlomená. Byl jsem v rozpacích. ,,Pomoc,´´ začal jsem řvát. Ale nikde nic. Jáma byla asi 5 metrů hloboká byl jsem bezmocný.
Na obloze byla tma a mě zachvátil strach a zoufalství. Seděl jsem tam se smutkem a přál jsem si, abych byl s mými blízkými. Začal jsem pocitovat žízen a hlad. ,,Zachovej klidnou hlavu,´´ připomněl jsem si ze skautu. Vytahl jsem z kapsy baterku a rozvitíl ji. Nemohl jsem věřit vlastním očím, všude okolo mě zářilo zlato a klenoty. Představoval jsem všechny ty praci, které bych za to mohl mít. Už mi došlo, proč mě opičák dovedl až sem. Začal jsem přemýšlet jak se dostat pryč, napadlo mě, že bych mohl nahoru nějak vylézt, ovšem se zranenou rukou jsem toho moc nedokazal. Jediné co jsem měl by foták a svítivá baterku. ,,Hm, led baterka,´´ říkal jsem si a potom mě to napadlo. Byla to extra silná led baterka. ,,Morseovka,´´ vykřikl jsem a zasměřoval jsem baterku směrem nahoru a začal vysílat morseový přikaz S.O.S. Tři krátké, tři dlouhé a tři krátké signály a dokola. Po půl hodině jsem slyšel vykřikujíci mé jméno, byli to mí přátelé! V mých očich se spustili slzy radosti.
Kamarádi me vytáhli a odvezli do nemocnice. Nakonec vše tedy dopadlo šťastně, má ruka je v sádře, ale není to vážné. Nálezem zlata jsem se stal slavný po celém světě, jelikož jakožto nalezce jsem mohl rozhodnout jak naložit s penězmi. Peníze jsem věnoval charite a modernizaci afrických škol.