Jak pokračovat v konverzaci?

Vykašli se na psaní. To je dobré tak na vzkaz „Cestou domů kup chleba a syrečky.“ Na seznámení to je zoufalá komunikace. Také bych nevěděl co si psát a hlavně proč, když je možné si zavolat. Po telefonu nikdy komunikace nevázne.

Upravil/a: Hlada

Tak se pořád neptej na něco, na co ti ona odpoví jedním slovem nebo ano/ne. Nech i ji ať píše.
Dej ji ale raději den, aby si tě neblokla. ;)
Zkus se do ní vžít, jako kdyby tobě někdo psal…
Rad na netu je dost.
První se jí pak omluv za to, že „jsi ji obtěžoval“ a že to nebyl tvůj úmysl. Pak počkej co ona odepíše a na to navaž. Hlavně ji nebombarduj, nepokládej moc otázek na jednou, hlavně všetečných. Nespěchej na to, čekej až ona odepíše (hlavně nepiš něco jen abys psal, vytvoř atmosféru a hodnotnou konverzaci/téma). Vnimej, co ona píše, rozváděj to dál. Ptej se, ale jemně, opatrně, ne jako u výslechu. A piš i oznamovací věci (své názory, pocity,..).
Pochop, z Rona z té konverzace taky musí něco mít. Tobě možná stačí už jen to, že si píšete, že se ses k tomu odhodlal, že se to vážně děje a že ona odpovídá. Ale to nestačí, na zaujetí a dobrou konverzaci. Zeptej se, co jí baví)(klidně se zeptej na něco konkrétního) a pak zareaguje, že tě to taky baví nebo žes to chtěl vždycky dělat, ale… Pak si je na něco zeptej (ohledně té věci, která ji baví), třeba radu nebo tak a dál to pak rozváděj. Pokud ji to bude bavit, budeš ji zajímat, tak pak bude psát sama od sebe, může se ptát i ona to může rozvíjet, to o čem se bavíte. Hlavně neodpovídej tak, abys každé téma tou odpovědí hned uzavřel a přešel na další. Poznej, co jí baví a zajímá. Aby se ona zajímala o tebe a tu konverzaci, musíš ji k tomu první přimět.
Povhval ji taky něco. Klidně pak napiš, že se ti líbila.. Pochval i něco konkrétního.

Upravil/a: Speed77

Konverzovat lze jen v případě, že na tom mají zájem všichni zúčastnění.
A ta dívka podle mne moc velký zájem nemá.

A ještě jedna „drobnost“ → nevíš-li, o čem psát, nepiš!
(Je nesmysl psát někomu o něčem, co ti poradili jiní, na co jsi nepřišel sám.)

Tady nejsi loutka, kterou bychom měli vodit. Měl bys být samostatný a myšlenky by tě měly automaticky napadat a ne posílat hlášení po každé větě a čekat radu. _Třeba už z konverzace nebo psaní poznám, zda postupuji dobře nebo ne. Tak co bys měl dělat. A napsal jsi něco o sobě? O tom, co tě zajímá, co děláš, jaké máš kamarády a co rodina a podle toho můžeš pokládat otázky, které tě zajímají. Nikdo nechce jen odpovídat a nikdo nechce jen poslouchat, Tak se jí přímo zeptej, co jí zajímá a bavte se o tom, co ona dělá a dej jí znát, že je důležitá. Pozvedni jí sebevědomí, důležitost, ale taky se zeptej, zda jí nevadí tento způsob konverzace a co by chtěla změnit. A zda si s tebou chce dále psát. Ale nenech si vše líbit, za vše se neomlouvej, zítřek bude jiný než dnešek.