Jak poznat bezpečně pravák od hořčáka?

Když je hřib krásný, jako vysoustruhovaný, sedí v mechu a kolem má roztomilou drobotinu, že jásáte radostí…tak je to hořčák. Pod kloboukem jemně růžový, noha žlutavá s kresbou a je hořký. Není ovšem jedovatý. Podivně vypadající hřib je většinou hřib.

To je zvláštní, že nebyli hořcí. Tak to asi nebyli hořčáci…
Mně je podezřelý každý světlejší hříbek, který je krásný a je jich tam většinou i víc. Vždycky ochutnám a většinou to trefím, že to je zas hořčák… ☹

Zkuste se podívat na citovanou stránku. Ale všude, kde jsem hledala, doporučují kousek ochutnat, pokud hořčák rovnou nepoznáte. Není jedovatý, ale hořký.

Zdroj: http://webcache­.googleusercon­tent.com/sear­ch?q=cache:piJ­vR47q92sJ:www­.nahouby.cz/dis­kuse.php%3Fpa­rent%3D4881%26n­ajdi%3Dho%C5%9­9%C4%8D%C3%A1k%26stra­na%3D9%26krok%3D10+jak+p­oznat+h%C5%99i­b+ho%C5%99%C4%8D%C3%A1k&­cd=4&hl=cs&ct=clnk&gl=cz

Jas nasel horcaky v listnatych lesich,ale asi to nebude pravidlo.

Klobouk 5–12cm v průměru, polokulovitý,pak polštářovitě vyklenutý a posléze rozložený, zbarvený v různých odstínech šedých a hnědých(šedý,še­dohnědý,žlutoh­nědý),zprvu plstnatý,pak olysalý,s pokožkou těžko slupitelnou.Rourky vysoké,dolů vyklenuté,zprvu bílé,pozděj i našedle růžové až masově růžové,pomačkáním a stářím rezavě hnědnoucí,ústí drobná,okrouhle hranatá.Třeň 4–12cm dlouhý,1–4cm tlustý,dolů kyjovitě rozšířený nebo válcovitý,bělavý nebo nahnědlý,výraznou vysokou a velkookou hranatou síťkou pokrytý.Dužnina bílá,na řezu barevně neměnná nebo nepatrně růžovějící,chuť po chvíli velice hořká,pach nenápadný.Výtrusný prach nahnědle růžový.Výtrusy12–15×3,5–5um,elipsoidně vřetenovité,skoro bezbarvé nebo trochu nahnědlé.Roste v jehličnatých lesích,zejména smrkových a borových,často též na silně ztrouchnivělém dřevě tlejících pařezů nebo dokonce starých odumřelých kmenů,hlavně na kyselých půdách, od června do října.Místy velice hojný,vyskytuje se i hromadně od nížin až do hor.Někdy roste společně s hřibem smrkovým(Boletus edulis),s kterým jej nezkušení houbaři zaměňují.Snadno se však rozezná podle nárůžovělých rourek,ostře vyniklé vysoké síťky na třeni a odporně hořké chuti.Pro hořkost,která se vařením neztrácí,je nepoživatelný.(Hřib žlučník Tylopilus felleus)(Bull.ex Fr.)Karst.

podle Piláta a Ušáka a jejich „Atlasu Hub“ má „hořčák“ alias podhřib žlučový na třeni („noze“) výraznou síťkovitou strukturu, zatímco skutečný (pod)hřib jen jemnou. Jsme-li na pochybách, staří malý kousek ochutnat, prakticky jen i přiložit ke klobouku jazyk.