Co v Bibli znamenají zprávy o vzniku světa?
Existence např. dinosaurů je podle Bible možná. Ale zároveň to také vypadá tak, že svět je starý jen 7 000 let (to je odhad ze součtu věků biblických postav). Kdy tedy dinosauři žili, když je z vědeckých poznatků jasné, že svět je starší?
Důležitou věcí je, že nejen celý Starý zákon, ale také Nový zákon musíme chápat, pokud ho chceme správně pochopit, v souvislostech doby, ve které tyto spisy vznikly.
A tak i Starý zákon je vlastně takovým podobenstvím. Proto je i celý příběh o stvoření světa (1. kapitola Genesis) jedno velké podobenství. Pojednává o historickém faktu, že Bůh stvořil svět, ale zároveň zdůrazňuje několik dalších velmi důležitých teologických myšlenek. V celém Starém zákoně můžeme narazit na to, že byl Izrael ohrožován a také zotročen Babylónem. Text knihy Genesis je vlastně ideologickou obranou před babylónským nebezpečím. Popisuje totiž stvoření světa podobně jako babylónská báseň Enuma eliš. V té se vypráví o tom, jak spolu zápasily dvě bájné obludy, jejich krev smísil bůh s prachem a v sedmi dnech z toho vytvořil zemi, rostliny, zvířata, lidi. Židovský spisovatel používá stejný základ: Bůh tvořící v sedmi dnech. Ale celé jeho vyprávění má jinou nosnou myšlenku, a sice že Bůh vše tvoří z lásky a jako dobré. Za každým dnem svého díla v první kapitole knihy Genesis Bůh vidí, že jeho dílo je dobré. Poselstvím textu tedy není, jak a kdy vznikl svět, ale proč vznikl a s jakým cílem a kdo mu tento cíl dal a proč mu ho dal.
V Babylónském náboženství byl sedmý den dnem nebezpečí. Nikdo nesměl pracovat atp., aby se mu něco nestalo. Oproti tomu je v židovském pojetí sedmý den dnem odpočinku, který dal Bůh lidem. A vůle Boha, aby lidé odpočívali a měli prostor pro chválu Boha, je ukázána tím, že i Bůh sedmého dne odpočinul.
Všimněme si také jednoho detailu, nikde v této zprávě nenajdeme, že by Bůh stvořil čas. To neznamená, že čas nebyl stvořen, ale ukazuje to na to, že v době vzniku spisu neexistovalo takové pojetí času, jaké máme dnes. To je vlastně jedním z přínosů židovství a křesťanství do světových dějin. Ve všech pohanských zemích byl ve starověku čas vnímán jako kruh. Tento kruh začínal stálým opakováním sedmi dnů a plynul od narození k smrti. Z výše uvedeného vyplývá, že nemůžeme zprávu o stvoření chápat jako historický text podle dnešních měřítek. Lidé ve starověku mysleli jinak, a tím, co my dnes považujeme za faktický popis událostí, opisovali hlubší souvislosti. Bible tedy není kronikou lidstva. Lidské dějiny nepopisuje, ale vysvětluje.
atd.
Křesťané jako monoteistické náboženství je odnoží judaismu, od něho se později oddělilo, převzalo Starý zákon a vytvořilo Nový zákon. Souvisí s vývojem primitivních náboženství, polyteistických a monoteistických – jeden Bůh – Izrael .
http://hledani.gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2011050007
0 Nominace Nahlásit |
moc se o toto téma nezajímám,
ale našla jsem zajímavý článek :
Evoluční teorie a křesťanství – jde to dohromady?
http://zod.reformace.cz/evolucni-teorie-krestanstvi-jde-dohromady-cislo-104
0 Nominace Nahlásit |
Všetky známe staré náboženstvá, či „náboženstvá“ primitívnych
kmeňov (nenasiaknutých kreťanstvom, či iným svetovým náboženstvom), ich
spomienky – povesti a báje dávnych čias, majú spoločné jedno:
Najprv (ne)bolo Nič…
Spojením Ničoho vznikol Niekto – Učiteľ – Stvoriteľ Sveta, zveri,
vtáctva, čo svoje dielo zakončil vymodelovaním Človeka.
Po ukončení stvorenia zveril svoje vedomosti a moc nad svetom (svojmu)
Človeku
Odišiel s prísľubom návratu.
–
Kresťantvo, napriek svojej dve miléniá starej histórii, je pomerne mladé
náboženstvo. Pri svojom „vzniku“ vychádzalo zo znalostí
vtedajšej doby.
0 Nominace Nahlásit |
Nemůžu mluvit za jiné a tedy ani křesťany, takže jen osobní
názor.
Převzali představy a fantazie našich starověkých předchůdců v podobě,
v jaké se k nim (tj. křesťanům) dostaly v textech, nebo spíše
překladech a opisech textů, zařazených do sbírky obecně nazývané
Bible.
Tyto představy odpovídají době svého vzniku, míře poznání, jíž
tehdejší lidé disponovali. Obdobně jako nynější představy, například
o Vekém třesku, o multiverzu či o superstrunách, vycházejí z poznatků
této doby. Jak se mění poznání, mění se i představy o tom, co jsme
ještě dostatečně nepoznali.
Různé představy o vzniku světa z vůle nějaké „nadpřirozené“
bytosti či bytostí se vyskytují v mytologii mnohých národů, například
Egypťanů, v Indii nebo v Japonsku nebo u národů přírodních.
Základ představ o božím stvoření světa v sedmi dnech se dostaly do tzv.
Starého Zákona (sbírky židovských mýticko-historických,
nábožensko-filosofických, uměleckých apod. textů) pravděpodobně
z Mezopotámie. Na vliv mezopotamských pověstí na hebrejskou knihu Genesis
ukazuje i příběh o potopě světa, to že Abrahám přišel z Mezopotamie
a zřejmě i další místa. K tomu lze snad dodat, že je rozumné brát
výsledky i moderní archeologie a metod porovnávání textů z období
vzdáleného dva a půl tísíce a více let s určitou rezervou.
Starý Zákon, nebo jeho podstatná část, se v závěru antiky stal
součástí Bible, křesťanské náboženské knihy. Křesťané tuto sbírku
považují za dílo či vnuknutí boží a tedy o pravdivosti jejích textů
nepochybují. Dalo by se říct, že před poznáním, obrazně a velice
zjednodušeně řečeno, získané pomocí mikroskopu a dalekohledu
upředňostňují poznání získané rozborem starověkých textů. Možná,
že některým nejde ani tak o získání poznání jako spíš o utvrzení se
v poznání či přesvědčení dosavadním.
Myslím, že se k této otázce vyjádří i někdo s jiným názorem a že
si pak budete moci udělat představu o názorové pluralitě.
4Kdo udělil odpovědi palec? johana 56, Drap, briketka10, ratava
před 4136 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Možná raději otázku trochu upřesním- Jak se do knihy Genesis dostala
biblická teorie stvoření světa…?
…jestli podobnou teorii zastával někdo ještě před tím…
annas | 5913 | |
Drap | 4620 | |
led | 3002 | |
Kepler | 2836 | |
marci1 | 2240 | |
zjentek | 1650 | |
ivzez | 1445 | |
quentos | 1420 | |
aliendrone | 1413 | |
elkon | 1312 |
Divadlo |
Etiketa |
Kulturní akce |
Literatura |
Náboženství |
Ostatní kultura a společnost |
Historie |