Chtěla jsem se zeptat, jak řádně ukončit spolubydlení s bývalým
přítelem.
Již delší dobu spolu nežijeme, jen spolu bydlíme v jednom bytě. Já mám
v bytě nájemní smlouvu, on ne, on má pouze trvalé bydliště v místě
pobytu. Jak bych měla postupovat, když chci toto soužití ukončit?
(odstěhování dohodou odmítá, prý to chce mít papírově a podle zákona)
Díky moc za reakce
ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce
Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? Alesh před 1217 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Odpoveď byla označena jako užitečná
Hele, ten bude furt kopat… ale jak budeš mít papír „s kulatým razítkem“, tak si myslím, že to vzdá. Každopádně bych tedy oslovil právníka. Ten ti přesně řekne co a jak. Nepochybně budeš moct vymáhat i nějaké neplatby, i když nemáš smlouvu. Prostě zaplať konzultaci a uvidíš. Pokud právník jede podle sazebníku, tak dříve si za konzultaci říkali 500 Kč. Jak to je teď, nevím.
0
před 1217 dny
|
1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?bazinka Nahlásit |
A kolik nájemníků je v té „tvé“ nájemní smlouvě zavedeno? Pokud jen ty, tak v tom pronájmu asi nemá nikdo jiný co hledat, nebo ano? Co na to vlastník?
Anebo se zeptej srozumitelně! Nikdo tady nemíní hádat, jak a s kým se tobě chce nebo nechce bydlet.
0
před 1217 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Tak za poradu s právníkem… no napsal bych „nic nedáš“ ale to asi nebude úplně pravda. Ale jinak si myslím stejně jako zjentek: Neexistuje žádný právní titul k tomu aby tam bydlel. tzn. není ani důvod mu dávat nějakou oficiální výpověď, ani nějakou výpovědní lhůtu. Kdyby měl rozum, tak sklapne podpatky a vypadne. Trvalý pobyt mu nedává vůbec žádná práva k užívání bytu. Jen tím má nějaký úřední doklad o tom, že mu někdy za nějakých podmínek bylo umožněno v bytě přebývat. Podle mně by mělo stačit ho vyzvat k vystěhování s nějakou rozumnou lhůtou. Pro jistotu písemně. Pokud to nepřevezme, tak holt doporučeně na adresu trvalého pobytu (do vlastních rukou a s doručenkou) (na poště se asi budou tvářit trochu divně, ale nic jim do toho není)
Moc díky, to jsem právě potřebovala vědět, jestli bych ho mohla vyzvat písemnou formou, aby se vystěhoval, třeba do měsíce nebo maximálně do třech měsíců. Chtěla jsem se s ním rozumně domluvit, vždiť jsme dospělý. Ale myslí si, že když máme spolu dceru, že mám já vůči němu vyživovací povinnost, že nás dcera pojí atd. Nevím, v jaké zemi to žije. Platí si svoje dluhy na můj úkor, ještě se tváří že jsem povinna se o něho starat. Kromě toho je psychicky labilní a život s ním v jedné domácnosti neúnosný. Ještě si na mě vzal právníka, že nemám právo ho vyhodit 🙂
3 měsíce je podle mně až dost nadstandardní. Klasická nájemní smlouva bývá s výpovědní lhůtou 2 měsíce. Já bych u „přebývače“ volil asi tak řádově týdny. Ale jo, pokud tomu nic nebrání, tak klidně ty měsíce. Co se týče toho vyživování – tam bych se opravdu poradil s právníkem. Zvlášť pokud by měl nějaké zdravotní omezení. Vyživovací povinnost manželů existuje a za jistých podmínek platí i po rozvodu. Vy manželé zřejmě nejste a nebyli jste, ale… zkrátka bacha.
Ano, je to tak jak říká seraphico. Nájemní smlouvu mám jen já. Majitel o tom ví že bývalý přítel je tady. Nyní chci toto soužití ukončit. On odejít nechce, myslí si, že když má trvalé bydliště v místě bydliště, že ho to opravňuje v užívání bytu. Nehledě na to, že veškeré náklady na bydlení, stavu a ostatní věci hradím já. On si své finance nechává. To bude asi na právníka. Ale i tak díky moc všem.
Tak se zbav jeho krámů uvnitř tím, že mu je předáš a vyměň zámky. Co máš za problém nechápu.
Zjenteku, čemu nerozumíš? Podle mně je to srozumitelné. Holka bydlí v nájmu, nastěhovala si k sobě přítele, neuzavřela s ním podnájemní smlouvu, nebyl dopsán do nájemní smlouvy jako spolubydlící a teď holka neví, jak ho vyhodit. Jednoduché 🙂
Seraphico: a jak to víš? A jak si něco takového mohla dovolit? A stejně jako si to „dovolila“, stejně to i „zneplatní“, bo s chudákem v podobném vztahu si může manipulovat dle zalíbení.