Odpoveď byla označena jako užitečná
Směrnice pro zacházení s válečnými zajatci v SSSR
Sovětský svaz odmítl v roce 1929 ratifikovat třetí Ženevskou konvenci.
Stalin nechtěl akceptovat podmínky pro zacházení s válečnými zajatci
které mu byly „nadiktovány“ Mezinárodní komisí Červeného
kříže.
Zacházení s válečnými zajatci v SSSR bylo definováno směrnicemi SNK
SSSR Č.1798–800s. z 19. března 1931. Tyto směrnice platily až do
1.července 1941 kdy byly upraveny.
Rozdíly mezi starými a novými směrnicemi nebyly nikterak zásadní.
V některých bodech však došlo ke zpřísnění podmínek. Například
zmizel článek, který ve vyhlášce z roku 1931 ustanovoval, že
stravování válečných zajatců a týlových vojsk musí být shodné. Dále
článek o tom, že srážky z výplaty válečného zajatce za stravování,
ošacením atd.nesmí přesahovat 50% výplaty. Byly rovněž zjednodušeny
procedůry pro výkon trestu smrti u válečných zajatců odsouzených
vojenským soudem.
Moskva 1.červnce 1941
Rada národních komisařů SSSR dává na vědomí
1. Potvrzení platnosti nového znění vyhlášky o válečných
zajatcích
2.Potvrzení o zrušení současné vyhlášky o válečných zajatcích,
navržené CIK a Sovnarkomem SSSR z 19.března 1931 Č.46
Předseda výboru národních komisařů SSSR
I. Stalin
Vedoucí zaležitostí rady národních komisařů SSSR
Ja. Čadajev
Situace zajatců
I. Obecné práva
1.těmto směrnicím podléhají tyto kategorie:
a)vojáci ozbrojených sil států jsoucí ve válečném stavu se SSSR, zajatí
při vojenských operacích a také příslušníci těchto sátu, kteří jsou
internováni na území SSSR
2. Zakazuje se:
a)urážet válečné zajatce a chovat se knim krutě
3. Instrukce a pravidla vydané NKVD SSSR
Tuto vyhlášku vyvěsit na místech kde může být pročtena všemi
válečnými zajatci. Tyto instrukce budou napsány v ruském a dále zajatcům
známém jazyce.
II.Evakuace válečných zajatců
4.váleční zajatci musí být ihned po zajetí dopraveni do zajateckého
tábora
5.při zajetí se na rozkaz velitelství jednotky provádí registrace zajatců.
Při registraci je každý zajatec povinen říci své příjmení, jméno,
věk, místo původu a matriční číslo
Informace se poté předávají současně s válečnými zajatci do dalších
táborů kam byli předáni
6. Ranění nebo nemocní zajatci, kteří potřebují zdravotnickou pomoc nebo
umístění v nemocnici, musí být okamžitě odesláni veliteli jednotek do
nejbližší nemocnice
Zajatci jsou po uzdravení předáni správou nemocnice do zajateckého
tábora
7. držení válečných zajatců (strava, sanitární podmínky, zdravotní a
další) se provádí
III Podmínky držení válečných zajatců a jejich práva.
8. Zajatecké přijímací body jsou umístěny v armádním týlu dle potřeb
velení armády
9. Válečným zajatcům je skrze NKVD zajištěno ubytování, prádlo,
oblečení, obuv, strava a další nezbytné předměty. Zajatcům je vyplácena
peněžní částka stanovená hlavním velitelstvím pro válečné zajatce a
internované NKVD SSSR.
Seznam předmětů a potravin určených pro válečné zajatce s uvedenými
normami je nutno vyvěsit na viditelné místo v zajateckých ubikacích,
nemocnicích a jiných místech kde jsou ubytováni váleční zajatci.
Pokud zajatec dostane potravinovou nebo jinou pomoc, nesmi to mít za následek
snížení starvovacích dávek obstarávaných na účet státu.
10. zajatí důstojníci a jiné osoby zastávající funkci shodnou s touto
hodností, musí být umístěni odděleně od ostatních válečných zajatců
a musí být zabezpečeno stravování, ošacení i obutí.
11. zajatcům je dovoleno nosit své vojenské uniformy, hodnosti i distinkce.
Přechovávání zbraně je zajatcům zakázáno.
12. válečným zajatcům jsou poskytnuty stejné lékařsko-sanitární
možnosti jako příslušníkům Rudé armády
ošetřování válečných zajatců zajišťuje personál ošetřovny,
nemocnice. Jako pomocný personál je možno využít zdravotnické pracovníky
z řad válečných zajatců.
13. Válečný zajatci mají právo na:
14. pro udržení vnitřního pořádku a držení stálého kontaktu
s válečnými zajatci, administrativa volí z válečných zajatců
představitele tábora nebo skupiny baráku, skrze které jsou váleční
zajatci ve stálém spojení s velitelstvím tábora.
15. poštovní korespondence (korespondenční lístky, dopisy, peněžní
zásilky nebo cenné dopisy), odeslané i příjmuté válečnými zajatci,
jsou odeslány bezplatně za podmínek stanovených hlavním velitelstvím pro
válečné zajatce a internované NKVD SSSR
16. Peníze v zahraniční měně, zaslané válečným zajatcům, jsou
vyměněny na sovětskou měnu na základě aktuálního kurzu. Válečným
zajatcům je povoleno mít při sobě obnos odpovídající normám stanveným
skrze NKVD SSSR hlavním velitelstvím pro válečné zajatce a
internované.
Přebytek peněz, přesahující normu je uložen administrativou tábora ve
státní spořitelně. Vydání peněz přesahující danou normu je možno
pouze s povolením administrativy tábora.
17. váleční zajatci mohou vykonávat závěti. Příčina úmrtí společně
s místem pochování musí být řádně zaznamenána.
18.Peníze a dokumenty mrtvých válečných zajatců, určené k odeslání
pozůstalým, jsou předány centrální informační kanceláři při
výkonném výboru svazu Červeného kříže a Červeného půlměsíce.
Potravinové balíčky příchozí na jména mrtvých válečných zajatců,
jsou rozdány skrze zplnomocněné pracovníky mezi ostatní válečné
zajatce.
19. Váleční zajatci jsou povinní se podřídit administrativě a plnit
všechna pravidla i příkazy hlavního velitelství pro válečné zajatce a
internované NKVD
IV)Pracovní nasazení válečných zajatců
Důstojníci a jim podobní válečný zajatci mohou být pracovně nasazení
pouze na základě jejich souhlasu.
21.Na pracovně nasazené válečné zajatce se vztahují směrnice
o pracovních podmínkách a délce pracovního času jako pro civilní
obyvatele SSSR v dané oblasti, kteří pracují ve stejném oboru.
22. váleční zajatci, pracující v různých oblastech národního
hospodářství, dostávají výplatu, v rozměru stanoveném hlavním
velitelstvím pro válečné zajatce a internované NKVD SSSR. Z výplaty
válečných zajatců jsou hrazeny náklady spojené s ubytovánm,
komunálními službami a stravou.
23.Zajištění ubytování a komunálních služeb válečných zajatců má na
starosti zaměstnavatel.
24. Válečným zajatcům pracovně nasazeným mimo tábor není nadále jídlo
již zajišťováno na účet státu.
25. je zakázáno pracovně nasazovat válečné zajatce :
26. Přestupky a trestné činy spáchané válečnými zajatci, spadají do
kompetence vojenského soudu dle zákonů SSSR a svazových republik.
Nesplnění příkazu daného nadřízeným válečnému zajatci, odpor
nadřízeným jejich urážení při výkonu služby je považováno za trestný
čin.
27. Za přestupky nemající trestný podtext jsou váleční zajatci trestáni
disciplinárně.
Druhy disciplinárních trestů a jejich průběh je určen pravidly vydanými
hlavním velitelstvím pro válečné zajatce a internované NKVD SSSR na
základě disciplinární ústavy Rudé armády.
29. o každém vyneseném rozsudku příslušný soud musí informovat
výkonný výbor svazu Červeného kříže a Červeného půlměsíce,
nejpozději do dvaceti dnů po vynesení rozsudku. V hlášení musí byt
přiložena i kopie rozsudku.
Rozsudek, odsuzující válečného zajatce k trestu smrti je hlášen ihned
výkonnému výboru svazu Červeného kříže a Červeného půlměsíce a
může být vykonán nejdřívě jeden měsíc po odeslání hlášení na
výkonný výbor.
30. Výměna seznamů válečných zajaců a správ týkajících se
válečných zajatců, se zahraničními Červenými kříži nebo
informačními kancelářemi je uskutečněna skrze výkonný výbor svazu
Červeného kříže a Červeného půlměsíce. Proto je při výkonném
výborz svazu Červeného kříže a Červeného půlměsíce zřízena
centrální zajatecká informační kancelář.
31.Představitelé zahraničních i mezinárodních organizací Červeného
kříže i jiných organizací, jsou vpuštěni do SSSR za účelem pomoci
válečným zajatcům pouze na zvláštní souhlas národního komisariátu
zahraničí.
1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?anonym Nahlásit |
Matka je Volyňská Češka. Z babiččina vyprávění vím, že po válce
se po Ukrajině potulovali němečtí váleční zajatci. V táborech jich bylo
minimum, protože sovětská vláda je odmítala živit. Toulali se, hledali
nějakou práci, aby si vydělali nebo vyžebrali alespoň trochu jídla.
Mluvit se o tom moc nesmělo, ale šuškalo se, že sovětští zajatci,
kteří se za války dostali do zajetí, to měli po návratu do vlasti
poměrně jednoduché. Většinou to bylo o Sibiři nebo jiných
„lágrech“. S lidmi, kteří se „nechali zajmout“ hrdá vláda sovětů
prostě nepočítala.
Nejčastěji babička takové povídání uzavírala slovy, že je to příliš
těžké, když sovětská propaganda si neváží lidského života a při
většině svých operací uplatňuje své snahy a požadavky podle hesla:
nas mnogo!
4Kdo udělil odpovědi palec? anonym, Malkin71, Wang, osamělývlk
před 4408 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Jak je napsáno – většina byla odvezena do pracovních táborů a nebo
vystěhována mimo svůj domov – třeba do střední Asie.
Nicméěn, ono v poměru kolik bylo zajato vojáků se domů zas tak
nevrátilo. Němcům se povedlo zajmout několik miliónů zajatců. Například
okolo Kyjeva okolo půl miliónů zajatců, před Moskvou asi 300 tisíc atd.
Většinou to byli zajatci, protože Stalin nepovolil včas ustoupit (později
to bylo zas na straně druhé – Hitler také nedovoli). Němci nebyli na
takové počty připraveny, takže zajatci to zpravidla měli spočtené. tři
měsíce o řepové polévce a kousku chleba + tvrdá práce = odchod
z pozemského světa.
Zastřelit zajatce – to byl pokyn i při vylodění do Normandie pro
Spojence. Tedy v prvních dnech invaze – nebyly síly na hlídání
zajatců.
1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?mosoj Nahlásit |
Klasický vojnový a povojnový problém
Platí to všeobecne po každej ozbrojenej akcii. Vo vojnovom stave zvlášť.
Pri tak veľkom množstve sovietskych vojenských navrátilcov, vo vtedajšom Sovietskom zväze silná paranoja z prieniku nepriateľských agentov, či záškodníkov (nielen nemeckých, ale i spojeneckých), vyšetrovacie orgány nestíhali preverovať, preto ich umiestňovali do trestných táborov po dobu vyšetrovania.
0 Nominace Nahlásit |
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvekannas | 5913 | |
Drap | 4620 | |
led | 3002 | |
Kepler | 2836 | |
marci1 | 2240 | |
zjentek | 1650 | |
ivzez | 1445 | |
quentos | 1420 | |
aliendrone | 1413 | |
elkon | 1312 |
Divadlo |
Etiketa |
Kulturní akce |
Literatura |
Náboženství |
Ostatní kultura a společnost |
Historie |