Jak se máme chovat k člověku, který neúspěšně spáchal sebevraždu?

Stejně jako před spácháním neúspěšné sebevraždy.Hlavně ne soucit nebo dívání skrz prsty.

To není snadná odpověď. Musíte zkoumat nejprve sám sebe. Chcete tomu člověku pomoci? Nebo chcete jen zvládnout trapnost a tíživost situace prvního kontaktu s ním po té nešťastné události? Buďte upřímný. Pokud vás to mrzí nebo chcete mu opravdu pomoct, dejte to patřičně najevo. Nesnažte se být nepřirozeně veselý či smutný nebo nedej bože vyčítavý!!! Často stačí věta: „Rád bych ti pomohl i když zrovna nevím jak“. Možná může stačit, když projevíte o druhého skutečný(!) zájem. Taky hodně záleží na vašem vztahu (Rodič, spolužák, spolupracovník). Nebojte se vyhledat odbornou pomoc. Je to těžká odpověď na nesnadnou a taky trochu nejasnou otázku. Držte se!

žádné obviňování ani otázky. Chovejte se k němu hezky, mluvte o pěkných věcech. NA ARU se mnou ležela paní, co se o sebevraždu pokusila a aniž bych se ji na něco ptala tak mi sama řekla, že jen chtěla mít klid a nikomu nic nedokazovat. Mějte toho člověka prostě rádi, nic mu nevyčítejte a mluvte s ním. Třeba plánujte dovolenou, vánoce cokoli co ho rozptýlí a dodá mu chuŤ do života.

Raději ho moc nedráždit :D

učitě ho nedeptat a nesnažit se mu ty chvíle připomínat.chce to pochopení a dělat jako by se nic nestalo.chce to snažit přinutit dotičného přijít na jiné myšlenky

Suicidanti často pociťují bezradnost, strach, beznaděj; jejich myšlenky se upínají pouze k tomuto východisku. V mnoha případech mají sníženou hladinu serotoninu (sloučenina sloužíví ke komunikaci mezi neurony; lze řešit antidepresivy). Pokud pojímají sebevraždu jako prostředek k vyřešení svých problémů, lze jim velmi účinně pomoci. Určité úskalí je ale v tom, že odborník sice člověka od sebevražedného pokusu odradí, ale už mu nezajistí, aby byl ve svém současném světě schopný žít. Každopádně platí, že se má o sebevražedných myšlenkách a tendencích hovořit. Tím se suicidální (sebevražedné) jednání nespustí. Co se však nedoporučuje je, zlehčovat situaci „Nikdy není tak zle, to bude dobrý“, moralizovat – “život sis si nedal, nemůžeš si ho vzít”, bagatelizovat starosti dotyčného – “to není tak strašné, to já…”, “…a kvůli tomu se chcete zabít?” , uklidňovat stylem “zase bude líp”, “ráno moudřejší večera”.

No není to jednoduché, co :-/