Jak se máme chovat ke svému nadřízenému?

k nadřízenému by jsme se měli chovat normálně pokud nás o něco požádá a je to v naší moci tak mu vyjít vstříc ale né zase ve všem aby si pak nedělal z vás poskoka přece jste jen zaměstnanec který má být za svou odvedenou práci patřične ohodnocen

• Čeští zaměstnanci citlivě rozlišují oficiální a reálnou moc, tj. dobře rozlišují představitele formálních mocenských pozic od těch (zpravidla řadových pracovníků), kteří skutečně o věcech v podniku rozhodují. Pro řešení problémů více využívají neformální síť sociálních vtahů na pracovišti. Při řešení problémů a dosahování stanovených cílů se více obracejí na ty, kteří mají v podniku reálnou moc. Pokud se obrátí na nadřízeného ve formální mocenské pozici, zpravidla již mají celý problém předjednaný s jeho podřízenými a lidmi kolem něho.
• Při řešení pracovních úkolů považují za běžné využívat mimopracovní neformální a přátelské vztahy i neoficiální informace. Využívání přátelských vztahů pro řešení pracovních problémů sice může být někdy přínosem, je do jisté míry známkou osobní angažovanosti, ale často to bývá spojeno s nedostatečnou ostražitostí. Snáze tak může dojít k úniku informací a vytváření chybných závěrů.

Za určitý základ bych považovala určitou poslušnost ohledně zaměstnancových povinností, vyplývajících z pracovní smlouvy. Nad rámec této smlouvy by po Vás neměl chtít nic nebo jen, pokud s tím Vy budete souhlasit a nijak to nenaruší Vaše běžné povinnosti.
Stejně jako k ostatním kolegům je vhodné se k nadřízenému chovat slušně, což zahrnuje i určitý způsob mluvy, ale především slušné vystupování tak nějak celkově.
Důležité je si při každém rozhovoru s nadřízeným uvědomovat, jeho postavení vůči Vám, a tedy to, že je to on, kdo má právo definitivně rozhodnout o jakémkoliv Vašem návrhu či žádosti návrhu.
Pokud si na pracovišti všichni automaticky tykáte, je tato záležitost jasná. POkud nikoliv, nadřízený je ten, kdo smí navrhnout tykání.

Na druhou stranu, jak už je tu někde zmíněno, nejste otrok, ale zaměstnanec. Je dobré vědět i jaká máte vůči nadřízeným práva a umět je se vší slušností použít a upozornit na ně takového nadřízeného, který by je nedodržoval.