Jak se řeší porušení kázně v armádě?

Řeší se za použití kázeňských trestů

Podle práva.

Podívej se, služební poměr vojáka povolání, vlastně podobně, jako např. služební poměr policisty nebo hasiče, je pracovní poměr sui iuris.

Co to znamená?: no to, že se řeší všecko tak, jak u každého zaměstnance a zaměstnavatele: pracovní doba, OOP, plat (ekvivalent mzdy u zaměstnanců státního eráru, včetně vojenského eráru), popis práce, pracovní kázeň – úplně stejně, jak u jakéhokoli jiného vztahu zaměstnanec – zaměstnavatel.

Tady tihle ti „služební“ zaměstnanci mají navíc to, že – např. – nesmí stávkovat, nebo musí mít – takový a takový – účes, nesmí mít – takové a takové – tetování. Ale jinak poslouchat se musí v každé práci, v každé práci je (nebo by mělo být, protože jinak to funguje špatně) velení, akorát se to tak nenazývá.

Ani vojenský velitel, nebo chceš-li to přesně služebně představený, nemůže služebně podřízenému nařídit všecko.

My máme tu výjimku z Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, jsme si jí, tehdy, vyjednali, že ve vojsku může být služebně podřízený potrestán trestem odnětí svobody, aniž by ho, před jeho vykonáním, přezkoumal nezávislý tribunál, v případě jeho žaloby, přirozeně. No, dobře, ale to se týkalo, fakticky, jenom odvedenců, u vojáků z povolání není potřeba, řeší se to – jak říkám – tak, jako v každém jiném zaměstnání: zaražením služebního postupu, „vytýkačkou“, snížením platu, atp. – na to všecko právo pamatuje.

V konečném důsledku je každý trest přezkoumatelný soudně, ať už jako veřejnoprávní akt specialisovaným senátem krajského soudu ve správním soudnictví, zpravidla z titulu žaloby proti rozhodnutí podle ustanovení § 65 et sequentia s.ř.s., nebo jako individuální správní akt senátem obecného soudu z petitu žaloby proti rozhodnutí podle hlavy páté o. s. ř., no a nebo normální občanskoprávní žalobou, pokud jde o nějaké opatření, na které se vztahuje zákoník práce. Takže, s konečnou, o tom vždycky rozhodne soud.

V armádě pokud vím řeší kázeňskou problematiku včetně pravomocí udělování kázeňských trestů ustanovení Vojenského řádu.
Menší přestupky řešil např. velitel roty (mohl napařit až 3 dny vězení), větší velitel praporu (až 7 dní), pluku (až 14 dní) atd., pokud se nejednalo o trestnou činnost (ve smyslu platného zákona), kterou měly v pravomoci orgány vojenské justice.

Maximální výše kázeňského trestu byla 21 dní posádkového (případně útvarového) vězení. Závažnější skutky viz voj. justice. Ale to bylo v dobách krále klacka, kdy jsem „bránil svoji vlast a její socialistický řád proti každému nepříteli“. A od té doby se poměry „trochu změnily“, víme? 😉:-D