Nejlepší odpověď
Ovládání bylo asi různé v závislosti na výrobci a typu tramvaje. Já si pamatuju, jak ještě v 70. letech jezdily po Praze staré tramvaje ještě od Ringhoffera, přezdívané Krasin. Ty měly takovou otočnou páku, kterou se na půkruhovém oblouku zrychlovalo a na opačné straně brzdilo.
| 0 Nominace Nahlásit |
Další odpovědi
Páčkou, která zde chybí, je tam z ní jen upínací mechanizmus a říká se tomu reverzační klička se zadává směr vpřed/vzad. Klikou, která zde rovněž chybí, je tam z ní jen čtyřhran, se se zadává velikost jízdního, resp. brzdového proudu, tedy jízdního nebo brzdného tahu. Jelikož stejnosměrné stroje vnízkých výkonech, těsně před rozjetím a těsně před dobržděním nemají prakticky žádný kroutící moment, je tam ještě mechanická brzda. Řídí se to tak, že se kličnou zadá reverz (směr), klikou se zadá jízdní tah pěkně plynule po stupních (velmi výraně citelných), a když švec ucítí tah, uvolní mechanickou brzdu. Celé to chce přecijen trochu cviku. Při zastavování je postup opačný. Klikou se na druhou stranu zadá brzdný proud – tah a před zastavením švec pak ucítí, že jej ztrácí, vzhledem k vlastnostem stejnosměrného motoru a zatáhne mechanickou brzdu. Někdy je mechanika ovládaná tím kolem, jinde je na to podobná klika, jako ta jízdní. Zase to chce mít cit a cvik, aby jízda byla pěkně plynulá.
Samozřejmě, že moderní tramvaje se střídavými motory mají taky mechanické brzdy, ty se ale aktivují v extrémě nízkých rychlostech… klidně pod 0,2 km/h, oproti těm stejnosměrným strojům, kde se mechaniky musejí aktivovat tak pod 3–5 km/h. S elektronickou výzbrojí je schopen i stejnosměrný stroj dobrzdit do cca 0,5–1 km/h
Upravil/a: Edison
| 0 Nominace Nahlásit |
Pákou přidává a ubírá proud, stejně jako když sešlápne plyn. V případě potřeby použije brzdu.
|
0
před 2328 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Edison: „těsně před rozjetím a těsně před dobržděním nemají prakticky žádný kroutící moment, je tam ještě mechanická brzda. “
Tady se mýlíš. Běžné stejnosměrné motory mají při nulových otáčkách sílu poměrně velkou (průběh závisí na typu). Pouze pokud je motor použit jako brzda (magnet „klouzající“ po pohybujícím se kovu) je jeho síla úměrná rychlosti a proto nemůže dobrzdit. Podobně pokud brzdí motorem v generátorovém režimu. Pokud by pro brždění použil ten samý motor jako pro rozjezd jen napájený do opačného směru, nebyl by s bržděním problém.
Tramvajové nemají, neb jde o běžné sériové zapojení. A ono chvíli trvá, než se motory NABUDÍ!!! V brzdě je to ještě horší! U tramvaje jde totiž o to, že když má motor malé otáčky, vytváří podstatně menší napětí na kotvě a tím klesá i buzení. Tím pak rapidně klesá brzdný tah. U moderních tramvají s elektronickou výzbrojí je však poměrně běžné přibuzování motoru, ale u starých s odporovou výzbrojí to prostě NEJDE! A neuč mě tramvaje, prosím. Staré tramvaje totiž nebrzdí protiproudem (a to ani ty moderní), ale generátorickým chodem do odporu, případně rekuperací. Jinak kolejové brzdy jsou naopak mnohem účinnější v nízkých rychlostech, než ve vyšších. A v nulové rychlosti tramvaj s „přicuclou“ kolejovkou NEUTRHNEŠ!!
Doplnění: stejnosměrné tramvajové motory, až na vyjímky, pracují vždy jako sériové s vlastním sériovým buzením. Proto to je tak, jak říkám.
Já psal o motorech jako takových. Není pravda, že elektromotory při nízkých otáčkách mají nízký točivý moment. U sériových motorů je točivý moment úměrný především budícímu proudu. Při větších rychlostech se při stejném proudu moment snižuje. Jediné co Ti zde přiznám je, že tomu motoru chvíli trvá než se nabudí. Ale to nezávisí na rychlosti jízdy, jen je zkrátka taková charakteristika motoru (proud a moment mají zpoždění za budícím napětím). Když bys motor mechanicky zabrzdil a jen měřil vyvinutou sílu, zjistil bys že i při nastaveném nízkém proudu vyvinutá síla postupně stoupá až na hodnotu odpovídající proudu.
A netvrdil jsem, že tramvaj protiproudem brzdí, ale že pokud by to dělala, neměla by s bržděním při nízkých rychlostech problém.
Možná neznám všechny podrobnosti o tramvajích, ale o motorech něco málo vím.
Kolejové brzdy: tady mám trochu zmatek. Našel jsem teď několik materiálů které si vzájemně trochu odporují. Mám za to, že by měla mít dva různé účinky – brždění vířivými proudy (projeví se více při vyšších rychlostech) a brždění přímým stykem s kolejnicí (po el.mag. přitažení ke kolejnici). Nejsem si jist jaký je poměr těchto účinků.
- Mají lokomotivy ČD WC pro strojvedoucí v případě potřeby jít na velkou? (6 odpovědí)
- Mají tramvaje řidiče, nebo strojvedoucí? (4 odpovědi)
- Přeběhne-li vám přes cestu černá kočka, buďte v klidu. Je-li to bílý slon, počkejte, až vystřízlivíte. Jak radu chápat? (2 odpovědi)
- Proč je dosedací plocha nárazníků vagonů opatřena vazelínou? (5 odpovědí)
- Zachránila vám předvídavost v silničním provozu někdy život? (9 odpovědí)
- Využívali byste více MHD, kdyby bylo zdarma? (26 odpovědí)
- Mají řidiči autobusů v zapadlých vesnicích garáž a odpočívárnu? (9 odpovědí)