Jak se říká typu řeči, když někdo promlouvá sám k sobě?

Užívá se v literatuře – vnitřní monolog (vyjadřuje vlastní myšlenky)
.
Případně monolog = samomluva, postava mluví sama k sobě, také vystupování jedné postavy. – užívá se v dramatu.

Samomluva.

Nebojsakecání,když se bojí,tak si povídá,aby to strašidlo si myslelo,že není sám a je ještě s někým.
Nebo jestli třeba kvůli tomu ,aby šéf si říkal,jak je ten člověk pracovitý,že je ho stále moc slyšet, jak povídá.To už bylo doopravdy,že jeden pracovník a nikde nikdo,tak něco plácal a dělal rámus avšichni si mysleli,jak moc pracuje a on se při tom tam pěkně ulejval..A také nežli na to přišli,tak měl pěkný plat a ostatní ne.. Jistě, jak řekli už tu..Tak nebudu opakovat,když tvá otázka je zodpovězená..

Asi samomluva ne? :)

Já osobně si myslím, že v mysli každého člověka je takzvaný bůh. (dobrý hlas), který radí, chrání a pomáhá. Mě se stává často, že když přemýšlím nad něčím, tak si občas řeknu, že by to bylo správné, ale pak se zachovám třeba jinak 🙂