Každý má jinou představu, jiné sny, jiné touhy. Každý má malé tajemnství, jak vyslovil ústy malého prince i Antoine de Saint-Exupéry

„Tady je to mé tajemství , úplně prostinké: správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, je očím neviditelné“..
-
Takže hledání stříbrného větru, stavění v zdušných či větrných zámků (vítr = vzdušný proud) záleží jen na nás. Jsou to jakési symboly naděje, toouhy, radosti ze života a víry v něj.

Ve svém větrném zámku můžete toužit třeba po lásce, po svobodě, po přátelství, mít touhu něco zažít, poznat, nemít žádné starosti, snít. Zkrátka stavět to, co vám přináši radost, co je ukryto ve vašem srdci. . Občas se podaří něco uskutečnit, jindy se objeví větrný vír, který všechno zničí. Proto je třeba stále začínat znova, nevzdávat se. Mít naději, co člověka čeká, to přijde.

Větrné zámky = mít věčně modré nebe nad hlavou.

Jaké větrné zámky stavěl významný malíř Václav Brožík, se dovíte z knihy o jeho mládí Větrné zámky, kterou napsala A. S. Urbanová.

Slyšel jsem jen o stavbách vzdušných zámků…
…a větrných mlýnech…

Větrný zámek je v Křemešníku. Možná máš na mysli „vzdušný zámek“. A to si stavím pořád, stačí když venku zvednu oči, když letí letadlo a už tam ten zámek je.
Nebo když sleduji květiny, jak nádherně rozkvetly a už tam ten „vzdušný zámek“, ověnčený květinami je. Stačí mít jen fantazii ! 🙂