Jak se vyrovnat s nástupem na SŠ?

Jediné, co mohu poradit, je vydržet.
Vaše pocity jsou, myslím, úplně normální. Děvět let jste chodila na ZŠ, zapadla do nějakého kolektivu lidí a tím spíš, že to byla, jak píšete, dobrá škola i s dobrými pedagogy. V příjemném kolektivu člověk zakoření a patří do něj. To ale skončilo. Všichni z Vaší třídy a ročníku, jsou teď na jiných školách a Vy také.
Měsíc a půl je krátká doba na to, aby člověk posoudil, jestli nový kolektiv bude dobrý nebo ne. Navíc teď zřejmě prožíváte i něco, co je podobné „kulturnímu šoku“. Ten se sice častěji projevuje po přestěhování do zahraničí – jiné kutury, ale do jisté míry se může projevit i při pouhé změně školního nebo pracovního kolektivu. Prostě ti lidé jsou jiní a Vy je neznáte. Věřte tomu, že většina Vašich nových spolužáků se teď cítí podobně jako Vy. Záleží to jen na průbojnosti a povaze.
Ale nebojte se, ono se to poddá. Píšete, že už teď tam máte dobrou kamarádku. To je moc dobře a je to ten nejlepší krok ke zlepšení. Za pár měsíců se tam budete cítit mnohem lépe.

Nejlépe ti to napsala, podle mého názoru, Nuk nuk. Měsíc a půl je opravdu příliš krátká doba na nějaké soudy tohoto druhu. Pokud začneš řešit problémy útěkem, můžeš skončit neslavně. Znám jednoho „věčného studenta“, který takto obešel většinu VŠ v Praze a všude mu něco vadilo. Někde kolektiv, jinde profesoři, pak umístění školy, některé předměty, způsob výuky,… No zkrátka bylo mu přes třicet a neměl v podstatě nic, kromě nějaké SŠ. Musíš se naučit žít v lidské smečce, umět se vyrovnávat s fůrou věcí, které na tebe spadnou, někdy i se stropem -:) Je to stejně důležité, jako získat nějakou odbornost. Jednou budeš v zaměstnání, kde můžeš mít šéfa psychopata, kolegu práskače, … (teď maluji čerta na zeď) a budeš muset se s tím nějak vyrovnat. Nemůžeš pořád uhýbat a utíkat, ale musíš si umět uhájit svoje místo na této planetě. A k tomu patří umění se adaptovat na změněné podmínky. Musíš být na sebe trochu tvrdá. Myslím, že Mark Twein (snad jsem to trefil) kdysi napsal: Život je pro ty, co se neposerou! Vezmi to tak a řiď se tím.

V čem chceš radit? Vybrali sis školu, abys měla lepší práci v budoucnu, a gymnázium je proto, aby ses dostala na vysokou školu. Jsou na tebe kladeny vyšší nároky než byly na ZŠ, máš méně času, musíš více pracovat a v budoucnu to bude ještě více. Zdá se ti, že nemáš kamarády, ale i ty si najdeš. Zvykej si, že už nejsi děcko, ale že se od tebe něco očekává, že nečím budeš, něco dokážeš a něco se naučíš a to pak budeš předávat dále. Jsi v jiném prostředí, vím, co to je, když se musíš začít starat sama o sobe, hospodařit, rozvrhnout si čas a pod. Už vás učitelé nepovažují za malé děti, ale berou vás jako dospělé, proto vám i vykají, látky je více. Pokud tě učení nebaví, můžeš toho samozřejmě nechat a dělat třeba švadlenu nebo uklízečku. Kolik tvých vrstevníků by dalo cokoli za to, aby se dostali na střední školu a mohli studovat, ale musí vstávat denně v 5 hodin a chodit někde na brigádu, aby si vydělali peníze. Asi jsi měla na ZŠ veget a dostala ses na školu díky dobrému vysvědčení. Ale budeš muset zabrat a chytnout se dřív, než bude pozdě. Pokud je většina tvé generace taková, jako jsi ty, věřím, že nás čeká totální kulturní úpadek. To jste tak zblblí z těch mobilů a počítačů, že nedokážete sami nic vytvořit a stěžujete si, když musíte sedět a poslouchat vyučujícího. A kamarádi se mění. Když jsem po několika letech potkal spolužáky, taky jsme si neměli co říci.
Takže začni u sebe, změň své hodnoty a uvidíš, že to bude dobré. Však se můžeš doma poradit s rodiči, sourozenci a pod.

http://graygir­l.blog.cz/1208/pre­chod-ze-zs-na-ss-sos
Pokud není kolektiv kohezní, solidární a kope každý sám za sebe, musí člověk „jen“ vydržet a „přežít“.
Situace se u nás komplikuje velkými sociálními rozdíly jednotlivých rodin, je dobré mít srovnané životní priority i potřeby. Někdy je těžké přijmout a uvědomit si kam tzv. patřím a čeho chci v životě dosáhnout.
Mládí je údajně budoucí elita národa, někteří bohužel jen jelita…
Se životními změnami se každý musí nějak vyrovnat po svém.
Žij přítomností…, návod nenajdeš nikde Spolužáci i učitelé jsou na různých úrovních všude.
Pokud tě však náplň studia nebude uspokojovat = výběr shledáš jako nevhodný, vyber lépe vyhovující SŠ..
Hodně štěstí, úspěchů, sil, trpělivosti a odvahy!

Žádný vydržet, jak tu píší ostatní. Proč bys sakra měla dělat něco, co ti není příjemné? Navíc to, že sis vybrala gympl, je životní chyba. Vyber si nějaký obor, co tě bude bavit. Přestup někam jinam, cokoli je lepší než gympl.

Je to běžné, ZŠ je více komunikativní a citová a vznikají tam pevnější vztahy. SŠ je více individualistická, odtažitá a náročnější na vztahy chladnější. Je to prostě zlom v životě, je nutné ho přijmout.

Osobně jsou celou střední školu protrpěl, ale nevzdal jsem se. Člověk to nesmí brát jako zábavu, ale jako vzdělávací instituci. Zábavu si užívej po škole.

Většinou se vztahy s učiteli/profesory časem upraví, protože oni mají také těžkou pozici, musí učit od prvního ročníku stovky nových tváří, ve kterých se nevyznají a nemají k nim vztah. Až vás začnou profesoři rozlišovat, vznikají někdy i zajímavé vztahy.

Upravil/a: Cenobita