Jak by měly v budoucnu vypadat školní osnovy?

Myslím, že změna v budoucnu nastane (10, 15 let), ale ne tak brzy a ne kvůli pandemii.
Ve škole se učí hlavně teorie, především zbytečné a nepoužitelné věci k ničemu, které se navíc nikdo nezapamatuje. Nic k životu. Školství není jen zastaralé, ale zcela neefektivní.
S danými body víceméně souhlasím.
Ale škoda to tu rozebírat.

Práce, rodina, zdraví, charakter (vlastnosti, mravy a etiketa, tradice, slušná mluva), schopnosti, dovednosti, druhý inteligencí, gramotnosti, vztahy, sex, peníze a jejich vydělávání, tělovýchova, kultura, umění učit se, mnoho užitečných oborů a věd (ekonomie, právo, politologie,..), atd atd atd. A škola, ta TROCHU procvičuje paměť (jednu jedinou z mnoha schopností). To je vše. A to ani není jejím cílem. Jen nutí, aby si žáci zapamatovali určité zbytečné teorie a správně je napsali v písemce, aby pak mohli dostat za jedna. Na tom škola stojí, na známkách a hodnocení, jak si kdo zapamatuje zbytečné teorie a podobné neužitečné věci. Škola nic nerozvíjí, nikam žáka neposouvá, na nic ho nepřipravuje, neučí ho.
Ve škole se jde jen od písemky k písemce a trpělivě se čeká až ji žák ukončí (absolvuje, či jinak). Vědomosti, moudrost, praxe, rozhled, připravenost, zlepšení – nějaký progres…? Ne, na to se kašle. O to se tam vůbec nejedná.

Jako jsou osnovy plné, přeplněné. Ale nesmysly a neefektivní učením a postupem. Něco ubrat, upravit – celé předělat, něco přidat – užitečného (podobně, jak to přibližně navrhuješ ty). Podněcovat žáky, učit je, ne podceňovat a naopak odrazovat je.

Upravil/a: NoFear

To netuší ani netušili za posledních třicet let ani ministři školství. A jen tak mimochodem. Osnovy už nejsou, to se zrušilo a jsou nahrazený rámcovými učebními plány /programy/ a ty nemusí být na všech školách stejné.

Upravil/a: Drap

Myslím si, že některé body, které jste uvedl, jsou především součástí rodinné výchovy . Rodinné prostředí utváří dítě v oblasti sexuální, často vidí i negativní stránky rodinného života.

Ale informace získají i děti ve škole.

Kolik je zde dotazů od dívek, které se neporadí s matkou, ale hledají pomoc na internetu. To je určitě chyba.

Rétorika jako mluvní cvičení se učí v hodinách českého jazyka, v minulosti se učil i krasopis, i když dnes psaní rukou nahrazuje PC. Jenže písmo je obrazem duše, takže i to svědčí o tom, jaký člověk je.

Ve škole jde o výchovně vzdělávací proces, učitelé nemohou ve všem suplovat rodiče, ale při každé příležitosti vysvětlovat, co je špatné.

I když se leccos dá nají na na netu, mladí jsou často líní, protože jim někdo poradí či úkol vypočítá. Je to vidět při distanční výuce.

Škola má dva úkoly – vzdělat děti a připravit je pro život.

Děti by měly umět klást otázky, nikoliv jen PROČ, ale naučit se správně ptát – jak je možné …? . Umět vyřešit problémy, orientovat se ve formulářích, pozitivní přístup k životu, porozumění, toleranci, vztah k vrstevníkům i starším lidem, uvědomit si změny, ve společnosti, přírodě, které probíhají.

Umět mluvit, umět psát atd. Pochopit češtinu pomůže i pro stavbu jiných jazyků.V minulosti latina.

Celkově – všeobecný přehled, uvědomit si důležitost matematiky, umět pracovat s daty (internet), znát základy zeměpisu, fyziky a dějin. atd. To vše Je potřeba, aby se děti naučily myslet logicky a kriticky.

všichni chodili do školy, ale kdo stál před lavicemi? Nejde jen o učivo, ale o nezodpovědné žáky , nezájem rodičů, bohužel viníky jsou i učitelé.

Kde ale leží ten zakopaný pes? „Chcete-li porazit svého nepřítele, vychovejte jeho děti.“ Orientální přísloví

Našemu školství neprospívá to, že se velmi často měnili ministři školství, Rozvrátili jej ti nahoře.
–
NoFear,

čtu, že jste velký znalec našeho školství, že tak dobře víte, co by žáci neměli znát a co ano.
Vzdělání je přece celoživotní systém,

Upravil/a: annas

Už nejsou osnovy, jsou rámcové vzdělávací programy, ale jinak se mi líbí, co navrhuješ. Přidal bych ještě třeba výuku asertivního jednání, pozitivního myšlení, krizového managementu, zdravovědy a první pomoci, finanční, spotřebitelské a informační gramotnosti, taky něco jako občanskou angažovanost a možnosti ovlivňování veřejného života. Odboural nebo omezil bych biflování (jedna čeleď, druhá čeleď, třetí čeleď, jeden autor, druhý autor, třetí autor, jedna básnická figura, druhá básnická figura, třetí básnická figura, jeden filozof, druhý filozof, třetí filozof, jeden panovník, druhý panovník, třetí panovník, jedna bitva, druhá bitva, třetí bitva, zemědělství a průmysl v jedné zemi, druhé zemi, třetí zemi a tak dále), měřené a známkované tělocvičné výkony (lepší je učit děti, že vhodně zvolený sport je bude bavit, než jim tělocvik a vůbec sport znechucovat nucením do něčeho, co není pro každého).

Mladý člověk potřebuje pochopit, co bude pro úspěšný život potřebovat, to by ho škola měla naučit a měla by ho motivovat k tomu, aby se to chtěl naučit, a ne mu to zastiňovat biflováním nedůležitých věcí, protože jinak by si mohl naivně myslet, že co se neučí ve škole, to není důležité a může se ignorovat, a místo toho, aby se zajímal o to důležité, by hledal útočiště v těch nedůležitých věcech. Naivní lidi nepotřebujeme. Těch naivních lidí, které u protiepidemických opatření zajímá víc to, jak je obcházet, než to, proč je mají dodržovat, tu máme až dost a doplácíme na to všichni, takže jsem proti tomu, abychom si vyráběli další a další naivní lidi a doufali, že oni se snad nějak napraví sami, a to ještě tak, že nás to nebude nic stát.

Mám takový pocit, že toho je ve školních osnovách až moc. Průběžně doučuji na dálku jednu devaťačku chemii a jen jsem kulil oči, kolik toho po žácích chtějí. Nic z toho jmenovaného by jistě nazmar nevyšlo, ale volil bych raději formu dvou, tří volitelných předmětů, případně specializovaných tříd podle toho, jak by se postupně krystalizovaly zájmy studentů.

Pokud budou znovu zavedeny osnovy, bude to jenom dobře.

Na to jsou odborníci, nebudu zde dělat chytrého ve věci, které nerozumím (stejně jako někteří další). Co vím ale jistě, že osnovy by měly být takové, aby co nejlépe připravily děti do života. To znamená, aby co nejvíce reflektovaly potřeby v dané chvíli.

Školní osnovy by měly vypadat stylem SKOLA.CZ, covid odsud jen tak nezmizí a tímto tempem očkování a nutnosti přeočkování bude prioritní skupina důchodců průběžně „dorůstat“.

Metodický systém jak učit na dálku už měl být zaveden dávno, ne že si to plácaj učitelé sami na koleně.

Nejde o to co učit, ale jak učit. Nedávno psala tuším Veronika Žilková rozdíl mezi školstvím u nás a v Izraeli. U nás není motivace, žáci jsou trestáni, zesměšňováni před ostatními, ale v Izraeli jsou žáci důležitými subjekty. A už na tomto základě a chápání mohou být jiné výsledky. A navíc žáci se učí většinu času fakta a na práci s fakty jim čas nezbývá. Pak se nedivme, že to v praxi vypadá tak, jak to je. Poměr naučit se fakta a umět s tím pracovat je 80:20. Mělo by to být obráceně.

Několik položek je v občanské výchově – nebo by tam aspoň mělo být. Body 3 +6 jsou docela zajímavý podnět do TV, hlavně u starších dětí. Ad 7 – dnes se hodně propaguji „projekty“ a „prezentace“, ale normálně (ústně i písemně), přitom na slušné úrovni se studenti moc vyjadřovat neumí. Klasická rétorika ale asi nepomůže. Jak z toho nevím.