Je mi 18 let a už několik let trpím sociální fobii.Díky této fobii jsem stále v prváku na střední škole. Ne, že bych se špatně učila. Učím se na jedničky,dvojky. Problém je v absenci.Není mi přijemné být mezi lidmi. Ale ne typickým způsobem. Když mám jí mezi lidi, dostanu ze stresu křeče v břichu a celá se třepu. Když màm s někým mluvit, tak i brečím, jak moc nechci.Bojím se i sama něco kupovat, hlavně v obchodech, kde si musíte požádat o to, co chcete. Radši si nekoupím nic nebo požádám přítele. Rodina a přítel jsou jediní lidé se kterýma se dokážu bavit normàlně. Přátele nemám žáďné. Už jsem z toho vàžně zoufalá. Kolikrát jdu třeba do školy, ale před vchodem se otočím a jdu domů. Mám hrozný strach z toho, co si o mě myslí každý, kdo se na mě jen podívà nebo že se nějak ztrapním. A přímo to překonat nejde. Prosím poraďte nebo napište, jestli màte podobnou zkušenost
Zajímavá 2Pro koho je otázka zajímavá? annas, gagaga před 3085 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Na netu je hodně podobných dotazů. Jeden z nich i s radou psychologa.
Jak se mám zbavit sociální fobie? Vyzkoušejte následující postup.
"Úzkost má dva aspekty, z nichž jeden je pro vás negativní a jeden pozitivní. Negativní stránkou je, že čím více se úzkosti a situacím s ní spojených vyhýbáme, tím více a intenzivněji se vrací. Je jako plevel na zahrádce – pokud budete zahrádku denně navštěvovat a okopávat, bude prosperovat. Čím více se budete vyhýbat situacím, které úzkost doprovází, tím více se bude množit, tím snadněji se dokonce přenese i na nové situace, které předtím úzkostné nebyly.
Proto cesta, kterou vám nabídnu, nebude a nemůže být příjemná –
stejně jako úzkost sama. Je totiž třeba úzkostí projít. Nikoli vyhýbat
se jí, ale projít jejím středem.
Tou druhou, pozitivní stránkou, je, že žádná úzkost netrvá věčně. Na
úzkost se neumírá. Je to primitivní reakce vývojově starších mozkových
struktur, a její zákonitostí je, že nastoupí, trvá – a skončí nebo se
výrazně zmenší. Nemůžete mít úzkost pořád a pořád stejnou. Je to
podobné jako smích: nelze se smát pořád. Mozek to neumí. Naštěstí.
Budete přitom potřebovat především dostatek vůle vydržet nepříjemné, a taky své uvědomění. Vaším úkolem totiž bude uvědomovat si svou úzkost, hledat ji, prožívat ji, zkoumat, jak probíhá, co přesně ve vás vyvolává. Staňte se pozorovatelem své úzkosti, jejím analytikem. Přesně zkoumejte, kde ji cítíte více, kde méně. Méně myšlenek typu „co si o mně myslí…“, ale přímé uvědomění úzkosti, její sledování na prožitkové, pocitové úrovni.
https://psychologie.cz/poradna/jak-se-mam-zbavit-socialni-fobie/
–
Vyzkoušejte, pokud nezvládnete, je dobré navštívit psychologa,. Rozhodně
se nemusíte bát, že by vás nutil brát léky. Psycholog léky dokonce
předepisovat ani nemůže – smí to pouze psychiatr.
Upravil/a: annas
0 Nominace Nahlásit |
V této situaci nejste ojedinělá, jsou v ní stovky dalších lidí jako Vy. Zkuste svou otázku vložit do google.cz a vypsat si všechny metody a pak se tím řídit. Také mi přijde dobré vytěsnit myšlenky, které navozují ten třes/strach apod.
0
před 3085 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Chápu, že se to asi snadno řekne, ale co zkusit poprosit o pomoc nějakého odborníka? Je totiž dost možné, že vaše sociální fobie má příčinu někde hloub a ani o tom sama nemusíte vědět. Myslím si, že dobrý psycholog by vám s tím mohl pomoci. Co vím, tak například tento se na podobné fobie specializuje: https://psycholog-holcner.cz/
Drap | 3375 | |
annas | 2020 | |
marci1 | 2004 | |
Kepler | 1901 | |
mosoj | 1775 | |
da ny | 1308 | |
zjentek | 1186 | |
hanulka11 | 1028 | |
quentos | 950 | |
elkon | 936 |
Děti a zdraví |
Ženy a zdraví |
Muži a zdraví |
Nemoci |
Fitness |
Životospráva |
Ostatní zdraví |