Ja vim ze kdyz napr.ctu referat pred celou tridou,tak vlastne nejde o nic jenze me najednou strasne zacne buset srdce a cela se klepu.Zkousim to zatajit,ale nedari se.Taky se Vam tohle stalo?,a jak jste to premohli?
ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce
Zajímavá 4Pro koho je otázka zajímavá? petka, anonym, casey, Pájo před 4765 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Mě na to vždy pomáhal trenink doma. Předvedete výstup rodině, dobré kamarádce, čtyřnohému domácímu mazlíčkovi..nebo i neživým věcem ve svém pokoji, záleží na tom, kdo/co vám právě může věnovat čas a pozornost (sám mám doma velice vzdělanou Juku a míval jsem „vysokoškolsky vzdělaného“ kocoura).
Doplňuji:
Existuje řada cvičení, které pomohou nalézt rovnováhu. Po maximální
přípravě, jaké jsem byl schopný… jsem dělal třeba následující
(někde jsem se o tom dočetl).. oblékl jsem si na sebe oblečení, které
jsem nosil do školy, někde si v pokoji stoupnul a s papíry v ruce
(později bez nich) si takové zkoušení prožil.
Upravil/a: Pájo
0 Nominace Nahlásit |
Tak to jsem měla a mám pořád. Myslím, že je to tréma a té jsem se nikdy zbavit nedokázala. ☹ Taky by mi pomohla nějaká rada. Jen píši svou zkušenost. Během zkoušení u tabule mi pomáhalo hrát si s prstýnkem na ruce nebo jsem si hrála prstem na první lavici (byla tam taková jamka a já ji obtahovala prstem pořád dokola 😛) Nevím sice, jak to vypadalo, ale mě to uklidnovalo. 🙂 Nebo ještě dělám toto: když musím něco těžkého přednést někde a stresuje mě to, tak na jedné ruce spojím palec s ukazováčkem a tlačím je k sobě.. a tam dám tu stresující energii.. do prstíků v ruce. 😛 Moje vynálezy. Trochu mi to pomáhá.
0 Nominace Nahlásit |
Mě pomohl partner, který mi zvedl sebevědomí a lidé kolem mě, kteří mě brali normálně. Měla jsem stejný problém, protože jsem vyrůstala v autorativní výchově plný fyzických trestů, klečení a nadávek.
0 Nominace Nahlásit |
Srdce v kalhotách, žaludek v krku, ruce jako sypačka máku na rohlíky,
nohy jako vibrátor betonu.
Nic si z toho nedělej, že máš trému. prostě ber jí, těš se na ní a
uvidíš, že až se na ni budeš těšit, tak ona zcela naštvaně odejde
sama.
A netaj to – tím si ji jen zvětšuješ.
Častěji chodit s referátem až si zvykneš. Když jsem před xy lety poprvé
byl před tv kamerou, několik dní jsem před tím nespal, a potom taky.
Později jsem si svoje téma pečliě připravil, přišlo natáčení a snad na
několik výjimek, pokaždé režisér či redaktor téma a obsah pozměnil.
A jak to dopadlo, když jsem přímo na místě, rovnou odpovídal na otázky?
jási myslel, že jsem koktal, mluvil nesrozumitelně apod. a když to
odvysílali, tak to nebylo nejhorší. Řekl bych přirozené, nestrojené.
takže se trémy neboj – je součástí naší přirozenosti a jak říkají
četní letití herci – máme jí pořád.
0 Nominace Nahlásit |
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvek