Jak smrdí mrtvola?

Asi jako zkažené maso. Mrtvola člověka páchne podle toho, jak dlouho je mrtvá, kde se nachází a jaké jsou okolní podmínky. Obecně se dá říct, že rozklad začíná několik minut po smrti procesem zvaným autolýza či samotrávení. Při tomto procesu se uvolňují různé enzymy a chemikálie, které způsobují změny barvy, textury a zápachu těla. Některé z těchto látek jsou například kyselina mléčná, amoniak, indol, skatol, kadmaverin, putrescin a sulfan. Tyto látky mají nepříjemný, ostrý, sladký nebo kyselý zápach, který je pro většinu lidí velmi odpudivý. Zápach se zesiluje s postupem rozkladu, který může trvat týdny až měsíce. Rozklad je také ovlivněn faktory jako teplota, vlhkost, přítomnost hmyzu, zvířat nebo bakterií, oblečení nebo zranění těla. Každá mrtvola je tedy trochu jiná a má svůj specifický zápach, který je těžké popsat slovy.
🙂

No jasně, že jde: jako zkažený maso.

S mrtvolným pachem člověka se běžně nesetkáš, pokud, teda, nemáš třeba starýho souseda, co nikoho nemá, natáhne brko doma a ouřad se o tom dozví až skrze oznámení sousedů o ošklivým pachu, který se z bytu line. Protože když někdo umře, tak pokud umře v ústavu, nechá se nějakou tu hodinu ležet, kdyby si to jako chtěl rozmyslet, tak pro kontrolu, jestli už je opravdu a pořádně mrtvý. A když je mrtvý, opravdu a pořádně, tak ho penálisují a odvezou do chlaďáku – to právě proto, aby ošklivě nepáchl.

Nikdys necítils třeba ani zkažené syrové maso? Je to pořádný smrad. Hodně podobný mi příjde i třeba smrad starých, zhnilých brambor, případně trochu zkažená vejce.
Rozkládání těla a jeho smrad může je dost podobný jako to hnijící maso (když mrtvola de facto představuje hnijící maso – ale zárobeň i mnohem víc, protože je tam víc plynů a smradofaktorů). Jinak prostě hnilobný, silný, velmi pronikavý. Jako nějaké chemikálie s pachem hnijícího masa a „špetkou“ ‚vůně‘ výkalů. Čpící, aso jako, jak smrdí sra*ky? Tak tohle je ještě xkrát smrdutější a silnější.
Je to smrad, který je fakt silně cítit i po okolí, snadno se „roznáší“, v přímé blízkosti zdroje toho smradu se nedá moc vydžet, rozhodně se to nedá ignorovat a nedá se moc dýchat (doslova, protože kyslík a obecně čistý vzduch v tu chvíli dostává na p*del, všechny ty takřka jedovaté plyny z mrtvoly pronikají do okolí a tvým čichovým buňkám dají pořádný záhul). To se bavím třeba o několik dní staré mrtvole – trochu větší – ponechající někde venku, při teplotě nad nulou (samozřejmě zvířecí, třeba srnka).

Jsou tu však jisté faktory, jaká/čí mrtvola, jak dlouho po smrti – a hlavně v jakém stádiu rozkladu. Mrtvola může být jakékoli mrtvé tělo, třeba zvířecí (střední savec), zdechlé třeba pár málo hodin. Smrdět nebude. Mrtvola může být i v márnici a někde v mrazáku, mrtvá může být i pár dní, ale taky nic neucítíš.
Jak smrdí mrtvá moucha, včela nebo pavouk? Taky mrtvoly, ale odlišný organismus a živočichové než třeba savci, ale pořád se to dá nazvat mrtvola. A neucítíš nic.

Pokud tě to zajímá, kup si třeba tyby (ty se rychle kazí), nech je v teple a čekej. ;) Nebo jakékoli maso s krátkou zárukou a čekej, Prošlé, zkažené maso fakt poznáš. ;)

Upravil/a: Disraeli

Hmmm, to zálež na dodatečných okolnostech. Čerstvá mrtvola s průstřelem srdce není cítit vůbec, leda tak trochu po krvi. Na druhou stranu čerstvá mrtvola, které má panděro rozstřelené brokovnicí už velmi nevábně zapáchá obsahem vnitřností a mrtvola „uleželá za vhodných podmínek“ ( tzv.„tekuťák“) je doslova k zblití smrad. Ovšem třeba 3000+ let stará egyptská mumie má podivný zápach vzdáleně připomanající uzené maso s plesnivinou (můj osobní vjem).

Těžko popsat, jak jsem předeslal, záleží na okolnostech jako je stáří mrtvoly, způsob uložení aj. 🙂