Jak snášíte upřímnost?

Upřímnost zdejší osazenstvo snáší dost těžce, většinou reagují nahlášením otázky a okřiknutím tazatele 😉

Také zde platí všeho s mírou. Stejnou vlastností oplývá naše starší dcera. Často ji musím upozornit aby přibrzdila, protože překračuje hranici, která se nazývá neomalenost a ta nejenže bolí, ale i popuzuje.

Záleží také na formě, jakým způsobem je upřímnost podaná. Někdo umí být hnusný hned, a vpálí druhému to, co ubližuje, protože se nemůže dočkat. Stejný obsah se dá říci i jemným stylem, že si dotyčný ani nevšimne, že je kritizován.

Upřímnost není negativní vlastnost. Záleží však na tom, jakou vhodnou formou je někdo k nám, nebo my k němu upřímní. Upřímnost není shazování druhého, ponižování, výsměch či urážky. Pokrytectví a falešnost jsou záporné vlastnosti.
Upřímnost je:
synonymum: otevřenost, přímost, opravdovost, bezelstnost, srdečnost
antonymum (opak) ≠ falešnost, pokrytectví, (hanl.) licoměrnost
https://www.nechy­bujte.cz/slov­nik-ceskych-synonym/up%C5%99­%C3%ADmnost?
🙂

Upřímnost je pěkná vlastnost, ale záleží na tom, jak je to prezentováno. Nikdo nechce, aby se ho to dotklo osobně, ale velmi mu záleží na mínění jiných lidí. Když někdo třeba se špatně učí a budete mu říkat, že je neschopný, tak výsledku nedosáhnete. Ale když mu třeba řeknete, že babička by byla ráda, kdyby se dobře učil a pak šel dělat inženýra, tak by to mohlo mít lepší odezvu.

Ten, kdo slova lživá, sladkým hlasem zpívá, ten na svědomí mívá, lásku a jiný zločiny. Toť úryvek s písně P.Spáleného.
Pozor na faleš, ta se někdy může ukrýt za upřímnost. Stačí si vzpomenout na někdejšího předsedu vlády a jeho: Myslíme to upřímně! Jeho upřímnost byla tak křišťálově čistá, že musel odstoupit s postu předsedy vlády.

Dost lidí zaměňuje upřímnost s netaktností,
neomaleností a bezohledností.

Řekne-li někdo o někom, že je „až moc upřímný“, míní tím
zpravidla neomalenost, bezohlednost a nedostatek taktu.
(Chce být taktní a nevpálit výše zmíněné negativní vlastnosti přímo.)

Je dobré se zamyslet nad formou, jak někomu něco sdělujete,
protože pravděpodobně překračujete hranice upřímnosti.

Upřímnosti není nikdy dost a člověk většinou neovlvní, jak na ni reagují ostatní, jediné, co může konrolovat je sám sebe a jak reaguje sám. To, že ostatní třeba pravdu neumí unést a příjmout ji, není naše věc. Je pochopitelně správné být upřímný (a nelhát). Ve zdejším případě dle mého názoru neplatí „všeho moc škodí“ (stejně tak ve spravedlnosti a dobru).
Pravda často bolí, ale to ještě neznamená, že proto budeme lhát. Klidně vše říct, bez skrupulí, když to vyžaduje nutnost…