Jak velkou sílu dokáže vyvinout strom, když třeba kořeny nadzvedne obrubník. A jak to vlastně dělá?

Každý strom jinak. Jednak podle druhu, podle toho jak je sám velký a kolik má možností čerpat živiny. A jak to dělá, zkrátka jenom roste. S tím mu sílí i kořeny a pokud je kořínek pod obrubníkem, tak sílí a sílí, až ho nadzvedne.

Upravil/a: Drap

Příroda si vždy najde cestu. Obrubník není překážkou. :)

Prostě neustoupí.

Nás lidi to toto mělo inspirovat a motivovat. BTW, kořen klidně proroste vyzrálým betonem. Tohle umí ořech a další a další. Roste směr beton a prostě neustoupí, roste!

Stromy, například ořešák mají sílu. Ořešák dokáže i nadzvednout základy domu, nebo stodoly.A jak to dělá? Nenápadně a pomalu 😁

Samozřejmě je nesmysl, že by se kořen dokázal prodrat kvalitnějším betonem. Ale pokud jsou v materiálu trhliny a škvíry,… tipl bych, že se tam uplatňuje zejména hydromechanický Pascalův zákon https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Pascal%C5%AF­v_z%C3%A1kon
a efekt působení klínu. Ve svém laickém neodborném výkladu bych si pomohl několika příklady z mé praxe v kamenolomu. Co se týče toho Pascalova zákona, tak jsme si k manipulaci s kameny pomáhali vzduchovým vakem. To byl plochý gumový vak, asi 60×60×3cm s ventilkem pro přívod vzduchu. Vak jsme strčili do škvíry a převraceli nebo nadzvedávali s ním kameny. 30-ti tunový blok to nadzvedlo jak nic. U rostlin není do buněk čerpán vzduch, ale voda. Zde je o tom rozhovor z rádia:
https://temata­.rozhlas.cz/prek­vapiva-sila-rostlin-7855065
, mj . tam říkají: „Nezanedbatelnou sílu mohou vyvinout i živé rostliny, zvláště když prodlužují své kořeny a stonky do délky. Prodlužovací růst je způsoben tím, že rostlinné buňky v určité fázi svého života silně zvětšují objem, a to přednostně v jednom směru. Nenafukují se tedy jako pouťový balonek, ale prodlužují se, a to dosti výrazně. Prodlužování je způsobeno tím, že do buněk proudí voda. Když chceme nafouknout gumový balonek, nafukujeme ho vzduchem, když chce rostlina zvětšit objem buněk, tak do nich intenzivně pumpuje vodu.“
Ale určitě se vyplatí si to přečíst celé. Ještě bych k tomu doplnil, že v takové kořenové buňce prý je větší tlak, než v pneumatice auta. A pokud tento je tento tlak vyvíjen mnoha buňkami…
Ještě jsem se na začátku zmínil o efektu klínu. Všichni vědí, jak funguje sekera. Houževnatější a velká dřeva se pak štípou klínem. podobně jsme v lomu klíny lámali kameny. Navrtali jsme řadu dírek a zatloukali do nich klíny až se kámen rozlomil. Klidně to byly kusy těžké i stovky tun. (Nebo se do děr dá bobtnající hmota, dříve se používalo i dřevo, která nasáklo vodu a tím kámen rozlomilo.) Rostlinný kořen takovým klínem určitě je.- Kromě toho, že buňky natahují vodu, tak se také množí, kořen roste. A hlavně tlak kořene působí na překážku dlouhou dobu. V lomu, když jsme třeba dali málo klínů a kámen odolával, tak jsme šli na svačinu a mezitím kámen tlaku podlehl. A rostlina má času dost…

Upravil/a: EKSOT123

Ta síla se jmenuje osmóza.