Jak vypadá vesmír na vzdálených koncích?

Zrovna mě napadla takovou vesnická představa. Někdy pro zamyšlení neškodí i chybné představy: Okraj vesmíru je tvořen různými zářeními a energiemi, které jsou zřejmě rychlejší než tělesa rozpínajícího se vesmíru. Střed vesmíru (místo, kde byl Velký třesk) je prázdné. Takže většina hmoty by měla rozložena na povrchu pomyslné koule rozpínajícího se vesmíru. Zajímavé by tedy bylo, co je za hranicí vesmíru a jaké tam platí zákonitosti, nebo, co je ve středu vesmíru. Uznávám, že tento blábol bude nejspíš chybný, protože pozorování vesmíru přináší jiné výsledky.

Možná není. Meješ nádobí? Koupeš se s pěnou? Dá se to namodelovat třeba i v lavoru…

Lavor si představ jako prostor. Vodu jako temnou hmotu. Pěnidlo jako pravou hmotu. Míchátko jako energii, sebe jako boha.

A teď si všimni několika věcí: Fyzikální zákony jsou všude stejné, čas běží všude stejně. Dokud bůh nepřidá energii (nezčne tu směs míchat) nic zvláštního se neděje. Jakmile zamícháš, začnou vznikat bubliny – vesmíry. V různý čas. Zajímavé na tom je, že pořád platěj všude stejné fyzikální zákony a všude plyne čas stejně. Rozdíl je jen v okamžiku, kdy bubliny vznikaj. A skládaj se z několika věcí, mj. z temné hmoty i pravé hmoty. Teď si představ, že existence je možná pouze v rámci této směsi, tedy nikoli uvnitř bubliny, ale jen v rámci té membrány. Memrána bubliny má jednu zásadní vlastnost: Z ní nejsi schopen žádným způsobem určit nic mimo ni, je absolutně neprostupná. Nemáš tedy tušení o okolích bublinách, o okolních vesmírech, o okolních hmotách, fyzikálních zákonech ani o času. Tím se poznání omezuje pouze na vnitřní povrch své vlastní bubliny. Další zajímavostí na tom je, že o existenci o čemkoli před touto bublinou nelze hovořit, bo v rámci poznání právě této bubliny nebylo možné o ixistenci uvažovat, to je pozorovatelné pouze mimo tuto bublinu, stejně, jako i po vzniku této bubliny je možné pozorovat celý komplex okolních bublin, vody, pěnidla, míchadla, zákonů, času i „boha“. Na tom bohu je zajímavé to, že i on podléhá týmž fyzikálním zákonům a času.

Schválně si to zkus, otevři svou mysl a představivost. Mě se tenhle model fakt líbí, vysvětluje mi prakticky vše…

No já to asi nepoberu. Našel jsem asi lepší odkaz než jsem uvedl před chvilkou. A tam na str. 3 píší: Kde leží epicentrum výbuchu (velkého třesku)? Ve všech směrech. Reliktní záření k nám přichází ze všech směrů… Takových špeků je na každém kroku. Radši beru pilu a jdu do lesa ☹

https://astro­.physics.muni­.cz/download/do­cuments/skrip­ta/F6550.pdf

Mno.. i to podporuje moji bublinovou představu.. Si vem, jak taková bublina vzniká… V zásadě z ničeho a vzniká vlastně všude najednou. 😁

Dobře, zkusím to zpracovat. Ale ještě dám tip, kde se také opovažují konkurovat mé variantě. Dokonce tam degradují i těch Keplerových 13,8 mld let na 47 mld let. Bohužel tam u toho obrázku uvádí 47 mld „světelných“ let, asi článek nepsal odborník.

https://danaten­zler.blog.idnes­.cz/blog.aspx?c=588069

Mno… to vcelku odpovídá mému modelu. Střed je někde mimo námi pozorovatelnou oblast, tedy když si představíš tu bublinu, a pozorovatelný vesmír jako její vnitřní povrch a nepozorovatelný vesmír jako výplň tý bubliny, pak z podstaty věci se vyskytuje střed vesmíru mimo naši soustavu souřadnic. V tom článku je ale jedna drobná chyba a to předpoklad existence galaxií právě v tomto nepozorovatelném vesmíru. Dalším, dle mého omylem, je mezní rychlost – rychlost světla. To, že nejsme schopni pochopit rychlosti hmotného tělesa vvyšší, než je rychlost světla podle mě neznamená, že taková rychlost není možná. Opět… v zásadě jde o to, že se cítíme omezeni a z toho vycházíme. Větší otevřenost a představivost by nám jen prospěla. Jak řekl Hawking: „Géniem může být každý z nás, pokud bude mít dostatečně otevřenou mysl a bohatou představivost.“

Keplere, máš tam chybu v jednotce u času: 13 mld LET.

Edison>>> JO!! A nejen to, NAVÍC aliendronovi neposlal ani JEDINOU pěknou (či jakoukoliv jinou) babuchen! Hamoun krkavej to je! ;) :D :D

A flanděru nějaký pochutiny.. .když už ne baby…?