Kam až může dosáhnout vrchol balistické křivky při vysokých úhlech náměru? . . . . .http://technet.idnes.cz/delostrelecky-granat-s-doletem-100-kilometru-feq-/vojenstvi.aspx?c=A130704_173644_vojenstvi_mla
Zajímavá 0 před 4168 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Jak vysoko v článku nepíší a asi to bude vojenským tajemstvím, nicméně spíš než granáty mi to připadá jako naváděné střely, jejichž výhodou je, že letí po vystřelení následně pouze setrvačností.
Je to hnus, co ti Amíci pořád nevymýšlejí na zabíjení dalších a dalších lidí.
1Kdo udělil odpovědi palec? LuK4S3k CZ
před 4168 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
V publikaci „Jak fungují zbraně“ (autor Christopher Chant) v kapitole
„Dalekonosné dělo“ je informace o tzv. „pařížském dělu“ z roku
1918 s ttd. ráže 21cm/délka hlavně=34m/dostřel 116km/váha
granátu=120kg. Němci v době od března do srpna 1918 vystřelili na
Paříž celkem 303 granátů.
Cituji: Vznik „pařížského děla“ přinesl řadu zcela nových
problémů. První z nich byl dostřel – jak urychlit střelu aby dolétla
na vzdálenost 116km? Odpověď zněla vyslat jí co nejrychleji do
stratosféry. Tam už se pohybuje v prostředí blízkém vakuu a nebrzdí ji
obrovský odpor vzduchu. Když ji pak gravitace stáhne zpět do atmosféry
padá pod poměrně strmým úhlem. Pro dosažení maximálního dostřelu za
těchto podmínek je nutný náměr 55° pro co nejrychlejší dosažení
stratosféry.
0 Nominace Nahlásit |
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvekannas | 5283 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2642 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1356 | |
led | 1351 | |
aliendrone | 1174 | |
zjentek | 1070 | |
Kelt | 1008 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |