Jak zaměstnance stimulovat?

Jiná možnost

Doplňuji:
Jsem sice momentálně bez zaměstnání, ale v těch dvou předchozích se mi líbilo a ráda jsem do nich chodila. První byla práce na chmelnicích a druhá v lese. Motivací pro mě byl čerstvý vzduch i příroda a více jsem nepotřebovala. A vlastně i taková volnost, kdy nám nikdo nestál za zadkem a nechal nás v klidu pracovat i odpočívat. Peníze u mě nikdy nehrály žádnou roli a pracovala jsem s chutí i za minimální mzdu. Nemohla bych být někde zavřená ani za dvojnásobek platu. Takže asi tak.

Upravil/a: anonym

Peníze

Ještě nidko nic jiného nevymyslel. Ať jsou výhody sebelepší prostředí i kolektiv vynikající, jistoty neomezené, za „minimálí“ plat kvalitního zaměstnace nikdo nesežene.

Jiná možnost

To je složité, na každého platí něco jiného. Nejčastěji to však je možnost a míra autonomie a rozhodování, jak svou práci/projekt bude člověk dělat. Nic nezprudí víc než přechytračelý šéf (to známe asi každý), který má vlastní světácký názor na vše, jak má být, když má zaměstnanec ze své zkušenosti jinou představu. To je ho pak možné platit jakkoliv, ale spokojený nebude.
Navíc – (mluvím o reálném výzkumu, jen bohužel nevím, odkud je zdroj, říkali nám to ve škole), když půjdete za člověkem a zeptáte se ho, kolik by chtěl přidat, aby měl pocit, že je v práci doceněn, zamyslí se a řekne zhruba o třetinu navíc (ať má, kolik má). Chvíli se bude cítit šťastný, ale brzy si zvykne a začne zase mít pocit nedoceněnosti a zase pro něj bude ta třetina navíc adekvátním zvýšením (a tak to může jít dál a dál). Navíc určitá hranice může působit kontraproduktivně („Můj šéf mě má rád, tak se můžu trochu flákat, stejně mě nevyhodí, když si mě drží takovou částkou.“).
A občas také není od věci se zaměstnance prostě zeptat, ať si sám řekne, co by potřeboval.

Jiná možnost

Výhody, peníze,jistoty, co nejlepší prostředí,lidský přístup a mnoho dalšího. Jedna věc je málo.

Jiná možnost

Dlouhý bič a malé cukrátko.
To platí staletí.