Jak zvýšit popularitu

Milá Elizabet, moc dobře znám Tvou situaci. Když jsem byla ve Tvém věku, nejen že jsem nebyla populární, ale patřila jsem mezi ty méně oblíbené spolužáky.
Záleží především na tom, co vlasně opravdu chceš. Vyrovnat se praštěné spolužačce a získat si tak pozornost? Tak pokud chceš je toto, pak asi bude stačit, abys dělala stejné hlouposti, jako ona. Zpočátku asi budeš působit trapně, ale až si spolužáci zvyknou, jistě pro ně budeš alespoň z poloviny tak populární jako ona. Ale polož si sama otázku. Chceš opravdu dělat nesmysly jen proto, abysis získala obdiv? A myslíš, že tenhle obdiv má nějaký smysl? Ta Tvoje spolužačka má možná kolem sebe hodně kluků i holek, které baví, ale možná to nejsou moc hluboká a opravdová přátelství.
Ty jsi možná víc introvert – tj. člověk, který je více uzavřený do sebe a prostě se neumí „předvádět“ tak jako ona. Možná bys to i dokázala, ale necítila byses v tom dobře. Nemám pravdu?
Zkus to trochu jinak a jinde. Zkus si najít něco – umění, sport, zájmy nebo i školní předmět, ve kterém jsi dobrá a přitalčit tam tak, abys v tom opravdu vynikala. A nebo zkus ještě jinou věc. Není to nic lehkého, ale pokud to dokážeš, budeš umět něco, co umí dnes málokdo a možná si tím získáš opravdu dobré kamarády. Rozhlédni se po třídě. MOžná tam najdeš někoho hodně odstrčeného, nebo víš, že někomu nejde ten předmět, který Tobě jde výborně, nebo je třeba zrovna teď smutný. Zkus jít a pomáhat těm, kdo to zrovna v tu chvíli potřebují.
Vím, dá to víc práce než dělat koniny, a možná to Tvé okolí neocení tak rychle, ale stojí to za to.

I já byl na tom v tvém věku podobně. Odjakživa jsem byl jiný, než ostatní, s okolím jsem si nerozuměl a snažil jsem se mezi ně zapadnout. A nedařilo se mi to. Chodil jsem se spolužáky na střední škole po hospodách a po diskotékách ne proto, že by mě to bavilo, ale proto, abych „netrhal partu“. Až později jsem si uvědomil, že je to celé hloupost – a že existují lidé, kterým vyhovuju takový, jaký jsem. Takže rada ode mě – vykašli se na ně a porozhlédni se po svém okolí, určitě nějsi jediná stydlivá osoba široko daleko, najdi si kamarády podobné povahy, s někým takovým si budeš rozumět určitě líp.

I když jsem teď napsal něco jiného, než co bys chtěla slyšet, za pár let si možná uvědomíš, že jsem měl pravdu. Já to pochopil až několik let po 20. narozeninách.

Buď sama s sebou! Nepřizpůsobuj se nátlaku. Mně je zrovna 20 a nedokážu si představit, že bych za každou cenu musel chodit pít, kouřit atp.
Každý z nás je individuální osobnost. Ano, vem to přes koníčky, najdeš plno skvělých lidí a zjistíš, že mnozí ve škole nestojí ani za zlámaný groš.

Ahoj,i já jsem na tom byla jako ty,na učňáku jsem byla hodně stydlivá,a nedokázala jsem se sama zapojit do kolektivu,začala jsem kvůli nim kouřit a chodit do hospody,a jediné co mi to dalo bylo ztráta zdraví a astma.Teď mi to problém už nedělá,až budeš chodit na učňák,nebo potkáš jiné kamarády ve tvém okolí,tak se s nimi dej do řeči,oni přece neví že se stydíš,mám to ze své zkušenosti.A věř si.