Jaké hodnoty hledáte u budoucího partnera?Co je pro vás důležité.

many many many.

kecám.

nehledal jsem hodnoty, byl to blesk.

hodnoty se ukázali až později.
napřed láska, postupně důvěra, tolerance, snad i věrnost, ale láska asi hrála největší roli.

že je to na celý život …to si představuje asi každý, někdy to vyjde někdy ne.
Hlavní je pochopení, tolerance vzájemná, porozumnění, umění odpouštět, společně prožité radosti a starosti ty zocelují vztahy. Je jich ještě spousta , samozřejmě i peníze hrají roli, kvůli těm je v rodinách mnohdy hodně dusno . Mělo by jich být tak akorát, když je jich moc není to taky dobré , „pak má člověk roupy“.

Zřejmě hledáš toho pravého a jaké ty si představuješ hodnoty u toho svého vysněného?

Musím si s dotyčným mít co říct, musíme se spolu smát stejným věcem a mít alespoň jeden stejný zájem.
Pokud mám mluvit o nějakých vyloženě praktických věcech, tak pro život je důležité, aby můj partner uměl hospodařit s penězi. Není důležité, aby vydělával balík, ale aby uměl s tím, co vydělá hospodařit. Na tomto bohužel zkrachoval můj předchozí vztah. Expřítel byl pravidelně po výplatě grand, zval mě na večeře, utrácel a týden před výplatou jedl suché rohlíky.

Hodnoty žádné to je každéj zamilovaný,vidí všechno uplnně jinač maluje si to všechno růžově pak příjde realita která prověří hodnoty,ukáže co v každým z nás je.To se nedá takto říct,to ukáže život.

Zdroj: žolík

důvěra, láska, tolerance, opora, porozumění, pracovitost, výhodou jsou třeba i společné zájmy

Nikdy jsem nehledala nic konkrétního, nemám žádnou šablonu, ke které bych chlapy přirovnávala a hodnotila. Vždycky jsem spoléhala spíš na intuici a pocity, který ve mě protějšek vyvolával. Když mi s ním bylo dobře a srdce říkalo, že tohle by mohlo být „vončo“, nic dalšího jsem neřešila a bylo mi šuma fuk, jestli dotyčný odpovídá mýmu vysněnýmu ideálu a nebo se od něj diametrálně liší. Stejně žádný ideál nemám, to jen tak mimochodem :))
Spoléhám zkrátka na to, že člověk když potká „toho pravýho“, vždycky to pozná. Prostě zafunguje takový to „cosi“ – chemie, souznění duší…nevím, jak to nazvat. Jak říkám – hlavně mi s ním musí být dobře.

Kdybych ale měla možnost „uplácat si“ partnera přesně podle mých představ, asi bych mu dala do výbavy spolehlivost, čestnost, schopnost empatie, zásadovost, nesobeckost, schopnost obětovat se pro druhé – a srdíčko ze zlata :) Přílišná dobráckost se prý už moc nenosí, ale mě náhodou imponuje pořád :)

Já jsem vlastně ani partnera nehledala. A pak jsem potkala svého dnes už manžela. Náhodou. A bylo mi s ním moc dobře. Chyběl mi, když jsem s ním nebyla. Už mi ale nebylo náct, aby mi stačilo se zamilovat. Přiznávám, že jsem zkoumala i tu stránku, jak zabezpečí budoucí rodinu.
A co mě nejvíc dostalo? Že vše říká na rovinu, že má srdce na dlani a že má rád i mou dceru z prvního manželství.