„Korporátní firma“ je nesmysl, patrně myslíte prostě velkou firmu, která se občas nesprávně zjednodušuje jako „korporace“ nebo slangově „korporát“.
Práce ve velké firmě má výhody (obvykle stabilní zaměstnavatel, mohou být větší benefity) i nevýhody („jen kapka v moři“). ale především závisí na tom, o jakou firmu jde a o přesně člověk dělá. Může dělat zajímavou a prestižní práci ve velké firmě a nudnou nesmyslnou v malé, ale i naopak.
Jinak také předchozí dotaz: https://www.odpovedi.cz/otazky/proc-vsichni-nadavaji-na-praci-v-korporatech
0 Nominace Nahlásit |
Jako v korporátu? Nadnárodním? Nebo jak to myslíš: zkus se vyjadřovat poněkud pregnantněji.
Asi tak: pro nadnárodní korporace, firmy je charakteristický systém pravidel, různých směrnic, atp. Třeba v jednom řetězci (jsem povinen zachovávat obchodní tajemství, ale připadá mi vhodné Tě souvisle informovat, že v Albertu také prodávají rohlíky!) byla třístránková směrnice, kterak postupovati se patří, chce-li si zaměstnanec v pracovní době jít zakouřit. Abych to zbytečně nerozpitvával: kdyby chodili zaměstnanci kouřit naprosto přesně podle směrnice, vůbec nic se v té práci neudělá.
Častým nešvarem je přebírání zahraničních modelů bez ladu a skladu, opět, vysvětlím na příkladu jednoho nejmenovaného řetězce (jsem povinen zachovávat obchodní tajemství, ale připadá mi vhodné Tě informovat, že v Lidlu mají také na prodej pomeranče!): v Německu není potřeba motivovat jednotlivý zaměstnance osobně, finančně se motivuje kolektiv, protože Němci docílí toho, že nejslabší článek nesnese sociální tlak a buďto na sobě zamaká, překoná sám sebe, bude milovat Sovětský svaz a podpoří světový mír, nebo se sám vyloučí z vlastních řad. Ano, v Německu ano. I v Království Nizozemském to tak, zhruba, funguje. Ano. Ale Ústí není Praha, takže to u nás – velmi překvapivě! – nefunguje: u nás to dopadne tak, že ti slabí se prostě povezou a ti schopní budou nasraní. A nakonec odejdou jinam, kde je dokáží ocenit. Divil bys se, ale spousta zahraničních nadřízených tohle prostě nedokáže pochopit. Jednoduše řečeno, u nás musí mít zaměstnanec osobní ohodnocení, na které mu můžeš sáhnout. Jinak to fungovat nebude.
Výhodou bývá větší korrektnost, než u českých podnikatelů a „podnikatelů“. Zvlášť u německých firem: tam když má zaměstnanec fasovat zlatý hodinky 5. července každý rok, 4. července budou mít všichni zaměstnanci vyfasované zlaté hodinky. I když je to drahé, i když je to nepraktické: předpis zněl zlaté, budou z 999/1000 zlata. Český podnikatel? Ten „lepší“ dá zaměstnancům pozlacené hodinky někdy v červenci. Ten „horší“ řekne, že to je blbost a nedá nic. Nebo tak něco. 😅 Ne, netýká se to zlatých hodinek, ale např. OOP.
Mnohem víc se snaží mít postupy na všecko. Někdy je to fajn, někdy ne, zvlášť, když to jsou postupy jenom na papíře, na které kálí bílý tesák. Hodně záleží na tom, o jakou práci jde.
Pro korporace, nadnárodní firmy atp., je charakteristická jistá těžkopádnost, přebujelá byrokracie, asi i ta, jakási, anonymita (minimálně u vysokého vedení: a je to, spíš, výhoda, nebo, spíš, nevýhoda? 😃). Na druhé straně se u nich fakt nemusíš bát o peníze, nebo – co já vím – o to, že když skončí, nebudeš mít ani z koho vymoci odstupné.
0
před 273 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvek